11 C 129/2023-25 — Okresní soud v Děčíně

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 16 994 Kč s příslušenstvím blíže specifikovaným ve výroku rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu, že žalovaný uzavřel dne 22. 3. 2013 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] dále jen "smlouva". Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli půjčku ve výši 18 000 Kč a poplatek ve výši 15 049 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po 551 Kč. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 13. 3. 2017. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky, která činila na dlužné půjčce částku 16 994 Kč a na dlužném souhrnném poplatku částku 12 995 Kč. Pohledávka na žalobkyni od původního věřitele, byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019, došlo k převedení pohledávky na žalobkyni. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze Smlouvy o půjčce ze dne 22. 3. 2013 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele poskytnout žalovanému půjčku ve výši 18 000 Kč a žalovaný se zavázala tuto zaplatit se souhrnným poplatkem v částce 15 049 Kč a závazek se žalovaný zavázal splatit pravidelnými týdenními splátkami ve výši 551 Kč v počtu splátek 60. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Smlouvou o postoupení pohledávek, která byla uzavřena mezi žalobkyní jako postupníkem a původním věřitelem jako postupitelem došlo k postoupení pohledávky též za žalovaným. Žalovaný byl upomínán upomínkou před podáním žaloby ze dne 12. 10. 2022 o zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně. Po právní stránce soud posoudil věc dle § 657 a násl. občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013, když dle provedeného dokazování má soud za prokázáno, že mezi právním předchůdcem pohledávky a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o půjčce a žalovanému byla poskytnuta půjčka ve výši 18 000 Kč, když se žalovaný zavázal ve shora uvedeném splátkovém kalendáři dlužnou částku včetně souhrnného poplatku žalobkyni zaplatit a prokazatelně tedy žalovaný žalobkyni dluží částku 16 994 Kč z titulu jistiny a souhrnný poplatek ve výši 8 525,89 Kč. Žalobě bylo proto vyhověno tak, jak se podává ve výroku tohoto rozsudku, neboť žalovaný na svůj dluh vůči žalobkyni ničeho nezaplatil, když zároveň má žalobkyně právo na přisouzení příslušenství pohledávky, úroku z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 994 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.