11 C 130/2023-18 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 480 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně (společnost [právnická osoba], [IČO]) uzavřel se žalovaným dne 8. 4. 2005 smlouvu o půjčce [číslo] na základě, které poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 52 týdenních splátkách po 320 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč. Žalovanou částku tvoří dlužná jistina ve výši 6 899,04 Kč, dlužné poplatky ve výši 4 580,96 Kč. Žalobkyně se stala věřitelem na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 s účinností ke dni 5. 1. 2021. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po písemné upomínce. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Za splnění podmínek ust. § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 8. 4. 2005 soud zjistil, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalobkyní soud zjistil, že pohledávka z předmětné smlouvy byla postoupeny žalobkyni. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 11. 11. 2021 soud zjistil, že jejím prostřednictvím žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení pohledávky vyplývající ze shora uvedené smlouvy. Žalovaný však dlužnou částku ve výši 11 480 Kč neuhradil. Po právní stránce vycházel soud z § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Lze uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě smlouvy o půjčce peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit dle podmínek smlouvy (tj. spolu s poplatky, úroky ve stanovených splátkách). Žalovaný svůj dluh řádně neuhradil, žaloba je proto důvodná a soud přiznal žalobkyni žalovanou částku včetně příslušenství. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 480 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.