11 C 15/2023-18 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení 13 396,89 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 23. 9. 2019 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] v níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10 000 Kč, a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši 2 % čerpaného úvěru. Žalovaný svou povinnost nesplnil a poskytnutý úvěr nesplácel včas, právní předchůdce žalobkyně proto prohlásil celý úvěr za splatný ke dni 27. 2. 2021. Předmětná pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 11. 2021. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 9 996,89 Kč, smluvního kapitalizovaného úroku ve výši 496,13 Kč, smluvních poplatků ve výši 3 400 Kč, kapitalizované úroku z prodlení ve výši 542,80 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), když účastníci s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání [anonymizováno] ze dne 23. 9. 2019 soud zjistil, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši 2 % čerpaného úvěru. Dále byla sjednána možnost prohlásit úvěr za splatný ve stanovených případech porušení smlouvy ze strany žalovaného. Z výpisů ke kreditní kartě soud zjistil, že ke dni 31. 10. 2021 činila dlužná částka žalovaného 13 293, 02 Kč. Z upomínky – rozhodnutí o zesplatnění a žádosti o splacení dluhů z úvěru ze dne 28. 2. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně v důsledku prodlení žalovaného s placením povinné splátky o více než 30 dní přikročila k zesplatnění celého úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 14. 4. 2022 soud zjistil, že jejím prostřednictvím žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Na základě uvedených důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně byla dne 23. 9. 2019 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše limitu 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet dle podmínek stanovených ve smlouvě. Žalovaný čerpané prostředky řádně nesplácel a dostal se do prodlení, v důsledku čehož právní předchůdce žalobkyně prohlásil celý úvěr za splatný ke dni 27. 2. 2021 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 byla předmětná pohledávka postoupena žalobkyni. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 9 996,89 Kč, smluvního kapitalizovaného úroku ve výši 496,13 Kč, smluvních poplatků ve výši 3 400 Kč, kapitalizované úroku z prodlení ve výši 542,80 Kč. Po právní stránce vycházel soud z § 2395 a násl. občanského zákoníku. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že žaloba o zaplacení dlužné částky je po právu a přiznal žalobkyni právo na zaplacení žalované částky. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, mimosmluvní odměna ve výši 900 Kč (odměna za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 300 Kč), 3 paušální částky náhrad hotových výdajů advokáta po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty i náhrada této daně ve výši 21 % ze součtu odměny a hotových výdajů. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř. V souladu s § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., byla žalované stanovena třídenní lhůta k plnění, která počíná běžet od právní moci rozsudku.