11 C 256/2023-18 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 59 928,12 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dne 5. 3. 2020, po předchozím posouzení, zda je žalovaný schopen spotřebitelský úvěr řádně splácet, na jejímž základě půjčila žalovanému částku 20 000 Kč, kterou si žalovaný převzal ke dni podpisu smlouvy. Celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit peněžní prostředky včetně souhrnného poplatku, kdy poslední splátku žalovaný uhradil ke dni 16. 6. 2020. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas a žalobkyni dluží částku 30 542,12 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 17 259,16 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 13 282,96 Kč. Dále právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dne 22. 12. 2019, po předchozím posouzení, zda je žalovaný schopen spotřebitelský úvěr řádně splácet, na jejímž základě půjčila žalovanému částku 17 000 Kč, kterou si žalovaný převzal ke dni podpisu smlouvy. Celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit peněžní prostředky včetně souhrnného poplatku, kdy poslední splátku žalovaný uhradil ke dni 16. 6. 2020. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas a žalobkyni dluží částku 29 386 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 14 007,24 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 15 378,76 Kč. Dne 14. 12. 2022 s účinností ke dni 16. 12. 2022 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud za splnění podmínek postupoval podle § 115a o. s. ř. Soud má za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 5. 3. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, kterou si žalovaný převzal ke dni podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal půjčenou částku vrátit spolu s poplatkem, a dne 22. 12. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejíž součástí jsou smluvní podmínky, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 17 000 Kč, kterou si žalovaný převzal ke dni podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal půjčenou částku vrátit spolu s poplatkem. V článku 2.5. předmětné smlouvy si strany ujednaly, že jsou týdenními splátkami nejprve spláceny úroky, poté poplatky, náklady na doplňkové služby a teprve po splacení uvedených položek je v následujících týdnech splácena jistina. Tato skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy. Dále má soud při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalovaného za prokázané, že žalovaný dlužnou částku nesplatil v celém rozsahu. Toto skutkové zjištění soud učinil z předžalobní upomínky, zaslané žalovanému, a ze seznamů postoupených pohledávek. Soud má rovněž za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 s účinností ke dni 16. 12. 2022, kdy o této skutečnosti žalovaného vyrozuměla oznámením o postoupení pohledávky z téhož dne. Soud má dále ze zákaznické karty za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala před uzavřením smluv majetkovou situaci žalovaného. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 59 928,12 Kč s příslušenstvím podle smluv o spotřebitelském úvěru ze dne 5. 3. 2020 a 22. 12. 2019 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaným. V daném případě byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena podle ust. § 2395 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěry. Právní předchůdkyně žalobkyně své smluvní povinnosti dostála, když úvěry žalovanému poskytla, avšak žalovaný svou smluvní povinnost porušil tím, že úvěry nesplácel. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni dle § 1879 o. z. Žalovaný tím, že nezaplatil žalobkyni dlužnou částku v dohodnutou dobu, se dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.). Žalobkyni tak vedle práva na zaplacení dlužné částky z úvěru vzniklo též právo požadovat zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 192 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 398 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 59 928,12 Kč sestávající z částky 3 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 400 Kč ve výši 2 394 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř..