15 C 202/2023-28 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 51 264,52 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovanou došlo dne 15. 10. 2019 k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit spolu s úrokovým navýšením 19,70 % ročně, a to prostřednictvím splátek. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého úvěru. Následně byla celá pohledávka postoupena žalobkyni, a to prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 9. 2021. Žalobkyně se tedy domáhá zaplacení jistiny v částce 49 174,52 Kč spolu s příslušenstvím a smluvních poplatků v částce 2 090 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal soud bez účastníků řízení, neboť se žádný řádně předvolaný účastník k jednání řádně a včas nedostavil, ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Soud tedy při rozhodování vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že dne 15. 10. 2019 žalovaná požádala právní předchůdkyni o úvěr ve výši 50 000 Kč. Ve své žádosti uvedla požadované informace nutné k posouzení úvěruschopnosti (zaměstnavatele, měsíční příjem, bydlení, výdaje…). Takto získané informace právní předchůdkyně vyhodnotila dle metodiky, což soud zjistil z vyjádření k procesu úvěruschopnosti ze dne 12. 6. 2023. 5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 15. 10. 2019, [číslo] soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se právní předchůdkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, a žalovaná se zavázala tento úvěr právní předchůdkyni vrátit spolu s úrokovým navýšením ve výši 19,70 % ročně, a to prostřednictvím měsíčních splátek. Dále bylo sjednáno, že v případě porušení smluvních podmínek, zejména prodlení s úhradou více než 2 splátek, může právní předchůdkyně celý úvěr zesplatnit. Součástí smlouvy jsou standardní informace o úvěru. 6. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, když neuhradila více než 2 splátky po sobě. Totéž soud zjistil z platební historie žalované. 7. Z dopisu ze dne 20. 5. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu do 3. 6. 2020. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 16. 9. 2021, ze seznamu postupovaných pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 11. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k plnění svého dluhu. 10. Soud má za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla na žádost žalované a po posouzení úvěruschopnosti žalované dne 15. 10. 2019 uzavřena smlouva [číslo]. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr do výše 50 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vyčerpanou částku úvěru vrátit spolu s úrokovým navýšením ve výši 19,70 % ročně, a to formou měsíčních splátek. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením, když splátky řádně a včas nehradila, načež právní předchůdkyně přistoupila k zesplatnění úvěru a pohledávku postoupila na žalobkyni. 11. Po právní stránce soud právní vztah vzniklý mezi právní předchůdkyní a žalovanou posoudil podle ust. § 2395 a násl. o. z. Zároveň se právní poměr mezi účastníky řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). Právní předchůdkyně řádně splnila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 ve vztahu k § 75 z. s. ú., kdy náležitě (s odbornou péčí) posoudila schopnost žalované splácet, a zcela splatit sjednávaný spotřebitelský úvěr, kdy na tomto základě žalované úvěr poskytla. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni. 12. Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky 51 264,52 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 15. 10. 2019. V dané věci byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 o. z., na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalované dne 15. 10. 2019 úvěr poskytla. Žalovaná však dlužnou částku v plném rozsahu neuhradila. Žalovaná se tak dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na zaplacení dlužné částky spolu se sjednaným obchodním úrokem vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 683,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 051 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 264,52 Kč sestávající z částky 3 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 440 Kč ve výši 2 192,40 Kč. 14. Povinnost žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. 15. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.