15 C 232/2023-22 — Okresní soud v Děčíně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 43 494,33 Kč s přísl. Tento nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] ze dne 12. 5. 2021. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla úvěr v částce 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 19,99 % ročně, v pravidelných měsíčních splátkách po 2 581 Kč od 15. 6. 2021. Žalobkyně tedy po žalovaném požaduje uhrazení jistiny v částce 40 109,95 Kč spolu s poplatky za pojištění v částce 3 189 Kč, se smluvním úrokem a úrokem z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle § 115a o.s.ř. rozhodoval soud bez nařízení jednání, neboť účastníci s uvedeným postupem souhlasili a soud má za to, že věc lze rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. 5. Ze smlouvy o úvěru k účtu č. [bankovní účet] uzavřené mezi účastníky řízení dne 12. 5. 2021 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Tento úvěr se žalovaný zavázal vrátit v rámci měsíčních splátek s úrokem ve výši 19,99 % ročně. V této smlouvě bylo rovněž sjednáno pojištění proti neschopnosti splácet v částce 227 Kč měsíčně. Na základě dodatku k výše uvedené smlouvě ze dne 15. 6. 2021 byl sjednán počátek splácení od 1. 7. 2021. 6. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný řádně a včas nesplácel poskytnutý úvěr. 7. Z dopisu ze dne 23. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl opakovaně upomínán k úhradě dlužných splátek. 8. Z dopisu ze dne 25. 4. 2022 soud zjistil, že z důvodu prodlení žalovaného byl celý úvěr zesplatněn, což bylo žalovanému oznámeno. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 19. 12. 2022 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu. 10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 11. Mezi účastníky řízení byla dne 12. 5. 2021 uzavřena smlouva [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet a vrátit spolu s ročním úrokem ve výši 19,99 %. Žalobkyně své povinnosti splnila, když žalovanému úvěr poskytla. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy porušil, když úvěr v celé výši do sjednaného dne řádně a včas nevrátil. 12. Po právní stránce soud právní vztah vzniklý mezi žalobkyní a žalovaným posoudil podle ust. § 2395 a násl. o. z. Zároveň se právní poměr mezi účastníky řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). Žalobkyně řádně splnila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 ve vztahu k § 75 z. s. ú., kdy náležitě (s odbornou péčí) posoudila schopnost žalovaného splácet, a zcela splatit sjednávaný spotřebitelský úvěr, kdy na tomto základě žalovanému úvěr poskytla. 13. Žalobkyně má právo na zaplacení částky 43 494,33 Kč s přísl. Tento nárok žalobkyně prokázala předloženými listinnými důkazy, z nichž soud uzavřel, že žalobkyně dostála svým povinnostem, kdy po řádném prověření úvěruschopnosti žalovanému na jeho žádost úvěr poskytla. Žalovaný své povinnosti nesplnil, kdy úvěr řádně a včas nesplácel, čímž se dostal do prodlení se splněním peněžitého dluhu. Proto soud rozhodl výrokem I. a žalobkyni přiznal celou žalovanou částku, včetně smluvního úroku v požadované zákonné výši. Úroky z prodlení jsou žalobkyni přiznány v souladu s ust. § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 340 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 740 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 15. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. 16. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.