15 C 257/2023-20 — Okresní soud v Děčíně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 11 305 Kč s přísl. Tento nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi účastníky řízení byl dne 26. 7. 2021 uzavřen dodatek ke smlouvě o poskytování služeb č. OMS [číslo], na jehož základě poskytla žalobkyně žalovanému zařízení (IMEI [číslo]) a ten se zavázal cenu zařízení splácet prostřednictvím měsíčních splátek na základě vystavovaných faktur. Tímtéž dodatkem se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému v rámci jeho tarifu využívat tzv. služeb třetích stran (prémiové služby, platby, vyzváněcí tóny, obrázky, poskytované třetí stranou, nikoli operátorem, avšak operátorem hrazené). Žalovaný vystavovaná vyúčtování, jimiž měl splácet zařízení (faktura [číslo] na částku 140 Kč se splatností k 15. 10. 2021, faktura [číslo] na částku 140 Kč se splatností k 14. 1. 2022), nehradil, tedy žalobkyně přistoupila k doúčtování celkové ceny zařízení (faktura [číslo] v částce 4 480 Kč se splatností k 14. 2. 2022). Žalovaný rovněž čerpal služby třetích stran v částce 6 545 Kč (faktura [číslo] se splatností k 14. 9. 2021). Jelikož žalovaný ani po upomínání ze strany žalobkyně vyúčtované částky neuhradil, domáhá se žalobkyně svého nároku soudně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle § 115a o.s.ř. rozhodoval soud bez nařízení jednání, neboť účastníci s uvedeným postupem souhlasili a soud má za to, že věc lze rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. 5. Z dodatku ke smlouvě č. OMS [číslo], uzavřeného dne 26. 7. 2021 soud zjistil, že žalovaný převzal od žalobkyně zařízení [anonymizováno 5 slov], černá (IMEI [číslo]) a zavázal se uhradit za zařízení cenu 5 089 Kč formou měsíčních splátek po 140 Kč splatných v rámci vystavovaných měsíčních vyúčtování. Při převzetí za zařízení uhradil jednorázovou sníženou splátku 49 Kč. Rovněž měl žalovaný v rámci svého sjednaného tarifu ([příjmení] [anonymizováno]) možnost využívat služeb třetích stran, za něž se zavázal hradit vyúčtovanou cenu. 6. Z vyúčtování [číslo] soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala využití služeb třetích stran (internetových plateb) v částce 6 545 Kč. 7. Z vyúčtování [číslo] [číslo] soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala splátky za poskytnuté zařízení ve výši 140 Kč za každé vyúčtování. 8. Z vyúčtování [číslo] soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala zbylou cenu poskytnutého zařízení ve výši 4 480 Kč. 9. Z dopisu ze dne 16. 12. 2021 soud zjistil, že žalobkyně zrušila žalovanému poskytování služeb od 20. 1. 2022 a rovněž ho vyzval k plnění dluhu. 10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 11. Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací. K této smlouvě byl dne 26. 7. 2021 uzavřen dodatek č. OMS [číslo] na jehož základě žalovaný převzal od žalobkyně zařízení [anonymizováno 5 slov], černá (IMEI [číslo]), jehož cenu se zavázal uhradit v rámci měsíčních splátek po 140 Kč. Žalovaný měsíční platby neuhradil, dostal se do prodlení se splatností dvou měsíčních splátek, proto mu žalobkyně doúčtovala celkovou cenu zařízení ve výši 4 480 Kč. Žalovaný dále čerpal služby třetích stran (internetové platby) v částce 6 545 Kč. 12. Po právní stránce soud projednávanou věc posoudil podle následujících ustanovení. 13. Dle § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací a za poskytnuté služby třetích stran, za které bylo plněno, vznikla žalobkyni za žalovaným pohledávka. 14. Dle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Žalobkyně má právo na zaplacení 11 305 Kč s přísl. Žalobkyně uzavřela s žalovaným kupní smlouvu dle § 2079 o. z., na jejímž základě žalovanému prodala výše specifikované zařízení, čímž svou povinnost splnila. Kupní cenu zařízení se žalovaný zavázal splácet což nesplnil, tudíž má žalobkyně nárok na úhradu kupní ceny zařízení ve zbylé částce 4 760 Kč. Žalovaný rovněž čerpal služby třetích stran v částce 6 545 Kč, kdy při absenci protichůdných tvrzení ze strany žalovaného a na základě listin doložených žalobkyní vzal soud existenci a výši pohledávky za prokázanou. S ohledem na provedené dokazování a výše uvedený závěr o skutkovém stavu rozhodl soud tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobkyni přiznal celou žalovanou částku. S ohledem na to, že se žalovaný dostal do prodlení se splnění peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni rovněž úroky z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z., ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 18. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. 19. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.