15 C 377/2023-21 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 22 221 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 17. 9. 2022 Touto smlouvou se žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 495 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Celá částka ve výši 15 000 Kč byla zaslána dne 17. 9. 2022 na číslo účtu uvedené žalovaným ve sjednané smlouvě. Tímto tedy žalobkyně splnila svoji povinnost. Žalovaný však svoji povinnost platit řádně a včas nesplnil, žalobkyně proto dopisem ze dne 17. 3. 2023 prohlásila celý dluh žalovaného za splatný. S ohledem na výše uvedené požaduje žalobkyně zaplacení částky 22 221 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 14 374 Kč, z poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, z poplatků za SMS servis v částce 196 Kč, z poplatku za prodlouženou splatnost v částce 1 485 Kč, z úroků v celkové výši 2 940 Kč, z účelně vynaložených nákladů v celkové výši 1 330 Kč a ze smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč. 2. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), když účastníci s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 3. Ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne 17. 9. 2022 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými 24 měsíčními splátkami. Úrok z úvěru je vyjádřený pevnou částkou, a to s ohledem na výši úvěru kdy 1. měsíc trvání je úvěr bezúročný, 2. až 8. měsíc trvání úvěru bude úvěr úročený pevnou částkou 735 Kč za každých půjčených 1000 Kč a od 9. měsíce trvání úvěru až do dne splatnosti úvěru je úvěr bezúročný. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že tyto opravňují žalobkyni jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovaným. 4. Z výpisu z bankovního účtu soud zjistil, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. 5. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne 30. 1. 2023 soud zjistil, že jeho obsahem je výzva před zahájením vymáhání celého úvěru. 6. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne 17. 3. 2023 soud zjistil, že jeho obsahem je zesplatnění a výzva ke splacení celé dlužné částky. 7. Z potvrzení o bonitě klienta soud zjistil, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy si zjistila jeho příjem ve výši 25 000 Kč měsíčně, a to ze zaměstnání. Dále žalobkyně prověřila bonitu žalovaného v rámci interních a externích systémech. Vyhodnocením zjistila, že žalovaný je schopný úvěr splácet, pro což má i dostatečný příjem. 8. Po právní stránce vycházel soud z § 2395 a násl. občanského zákoníku. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Zároveň se právní poměr mezi účastníky řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). Žalobkyně řádně splnila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 ve vztahu k § 75 z. s. ú., kdy náležitě (s odbornou péčí) posoudila schopnost žalovaného splácet, a zcela splatit sjednávaný spotřebitelský úvěr, kdy na tomto základě žalovanému úvěr poskytla. 9. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil, čímž uzavřenou smlouvu porušil a dostal se do prodlení se splácením peněžitého závazku. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že žaloba o zaplacení dlužné částky je po právu. Přiznal tedy žalobkyni právo na zaplacení celé žalované částky ve výši 22 221 Kč, která je včetně poplatků služeb, poplatků a pokut, které byly sjednány v úvěrové smlouvě a které žalobkyně v rámci žaloby uplatnila. Jelikož žalovaný nezaplatil žalovanou částku, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 342 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 890 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 221 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 11. Lhůta k plnění je stanovena dle § 160 o.s.ř.