15 C 392/2023-23 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 16 800 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) a žalovaným došlo dne 2. 7. 2020 k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč počínaje 9. 7. 2020, přičemž poslední splátka byla stanovena na 26. 8. 2021. Žalovaný celý úvěr řádně a včas nesplatil, kdy se dostal do prodlení, a dle smlouvy se od prvního dne prodlení, tj. od 27. 8. 2021 až do zaplacení nezaplacená jistina úročí úrokem ve výši 23,43 % ročně. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně po žalovaném tedy požaduje dlužnou částku ve výši 16 800 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 6 800 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 735,78 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 355,28 Kč, úrok ve výši 23,43 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Podle § 115a o.s.ř. rozhodoval soud bez nařízení jednání, neboť účastníci s uvedeným postupem souhlasili a soud má za to, že věc lze rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud má za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 2. 7. 2020 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal čerpanou částku úvěru vrátit spolu s úrokovým navýšením a poplatky v celkové výši 6 800 Kč Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy o úvěru, které stanoví, že v případě prodlení žalovaného se splácením se dlužná výše jistiny úročí úrokem, který žalobkyně požaduje ve výši 23,43 % ročně. Tato skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy a smluvních podmínek. Dále má soud při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalovaného za prokázané, že žalovaný dlužnou částku nesplatil. Toto skutkové zjištění soud učinil z předžalobní upomínky a ze seznamu postoupených pohledávek. Soud má rovněž za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2023. Soud má dále ze zákaznické karty za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného. 5. Po právní stránce soud právní vztah vzniklý mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným posoudil podle ust. § 2395 a násl. o. z. Zároveň se tento právní poměr řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). Právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1 ve vztahu k § 75 z. s. ú., kdy náležitě (s odbornou péčí) posoudila schopnost žalovaného splácet, a zcela splatit sjednávaný spotřebitelský úvěr, kdy na tomto základě žalovanému úvěr poskytla. Úroky z prodlení jsou žalobkyni přiznány v souladu s ust. § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 6. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 16 800 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 2. 7. 2020. V dané věci byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek ze smlouvy splnila, když žalovanému dne 2. 7. 2020 úvěr poskytla. Žalovaný však dlužnou částku v plném rozsahu neuhradil. Žalovaný se tak dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 800 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.