15 C 394/2022-28 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 14 555 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 27. 12. 2021 Touto smlouvou se žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši 330 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Celá částka ve výši 10 000 Kč zaslána dne 27. 12. 2021 na číslo účtu uvedené žalovaným ve sjednané smlouvě. Tímto tedy žalobkyně splnila svoji povinnost. Žalovaný však svoji povinnost platit řádně a včas nesplnil, a to ani po výzvě před zesplatněním, kterou žalobkyně odeslala žalovanému dne 4. 4. 2022. Žalobkyně proto dopisem ze dne 20. 5. 2022 prohlásila celý dluh žalovaného za splatný. S ohledem na výše uvedené požaduje žalobkyně zaplacení částky 14 555 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 10 000 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, z poplatku za expres výplatu ve výši 199 Kč, z poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, z úroků v celkové výši 1 470 Kč, z účelně vynaložených nákladů v celkové výši 660 Kč a ze smluvních pokut v celkové výši 1 500 Kč. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), když účastníci s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. Ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne 27. 12. 2021 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr pravidelnými 24 měsíčními splátkami. Úrok z úvěru je vyjádřený pevnou částkou a to s ohledem na výši úvěru kdy 1. měsíc trvání je úvěr bezúročný, 2. až 8. měsíc trvání úvěru bude úvěr úročený pevnou částkou 49 Kč za každých půjčených 1000 Kč a od 9. měsíce trvání úvěru až do dne splatnosti úvěru je úvěr bezúročný. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že tyto opravňují žalobkyni jednostranně od úvěrové smlouvy odstoupit v případě jejího porušení žalovaným. Z výpisu z bankovního účtu soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne 4. 4. 2022 soud zjistil, že jeho obsahem je výzva před zesplatněním a následně z dopisu ze dne 20. 5. 2022 ukončení smlouvy a zesplatnění celé dlužné částky žalobkyní kvůli porušení smluvních povinností ze strany žalovaného. Po právní stránce vycházel soud z § 2395 a násl. občanského zákoníku. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil, čímž uzavřenou smlouvu porušil a dostal se do prodlení se splácením peněžitého závazku. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že žaloba o zaplacení dlužné částky je po právu. Přiznal tedy žalobkyni právo na zaplacení celé žalované částky ve výši 14 555 Kč. Jelikož žalovaný nezaplatil žalovanou částku, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S přihlédnutím především k povaze projednávané věci, kdy jde o případ tzv. formulářové žaloby podávané žalobkyní opakovaně a lišící se v zásadě jen údaji o žalovaných a žalované částce, přičemž vždy jde o spor, kdy jde o pohledávku vyplývající z nesplnění podmínek z uzavřených smluv v oblastním rámci podnikání žalobkyně a nejde tak o žalobu skutkově a právně složitou, postupoval soud při určování výše odměny za zastupování advokátem před zahájení řízení podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl tedy soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 555 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Lhůta k plnění je stanovena dle § 160 o.s.ř.