19 C 116/2023 — Okresní soud v Děčíně

Anonymizovaný odstavec, právnická osoba, žalobě se žalovaný vyjádřil nesouhlasně, když zdůraznil, že vylučovací žaloba je typem procesní obrany třetích osob (tj. jiných než povinného v exekučním řízení). Z tohoto důvodu byl rovněž návrh žalobce na vyškrtnutí věcí ze soupisu posouzen exekutorem jako návrh na částečné zastavení exekuce. Zároveň namítnul, že ve věci není pasivně legitimován. Navrhnul proto zamítnutí žaloby.3. K výzvě soudu projevili účastníci vůli, aby soud ve věci rozhodnul bez jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.). Na základě dokazování prostřednictvím listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.4. Z protokolu o soupisu movitých věcí sepsaného dne , datum, pod č.j. , spisová značka, soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, má soud za prokázané, že dne , datum, byly v rámci exekučního řízení vedeného na návrh oprávněného (, Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) proti povinnému , Jméno zainteresované osoby 0/0, (žalobci) pověřeným pracovníkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, pojaty do soupisu movitých věcí v žalobě uvedené movité věci, a to sice , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, . , Anonymizováno, -, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v počtu , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Ze záhlaví nynější žaloby, jakož i z žalobního návrhu plyne, že žalobce tyto movité věci považuje za svůj majetek.5. Z usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, má soud za prokázané, že žalobce učinil a dne , datum, doručil soudnímu exekutorovi podání, ve kterém se domáhal vyškrtnutí věcí ze soupisu, přičemž soudní exekutor toto podání posoudil jako návrh na částečné zastavení exekuce, tento návrh odmítnul když v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že vyškrtnutí věcí ze soupisu dle § 68 exekučního řádu se mohou domáhat pouze třetí osoby, nikoliv povinný, neboť povinný má k dispozici návrh na částečné zastavení exekuce prodejem movitých věcí, který však měl podat ve lhůtě stanovené ustanovení § 55 odst. 1 exekučního řádu, tedy ve lhůtě 15 dnů od chvíle, kdy se povinný dozvěděl o důvodu zastavení exekuce, v tomto případě tedy ode dne , datum, , z čehož vyplývá, že lhůta k podání takového návrhu povinnému marně uplynula dne , datum, .6. Dle § 68 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád (dále rovněž e.ř.) ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen „navrhovatel“) může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu. Opožděný návrh exekutor odmítne.7. Dle § 68 odst. 2 e.ř. o návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu rozhodne exekutor do 15 dnů od jeho doručení. Nebyl-li návrh odmítnut pro opožděnost, rozhodne exekutor o návrhu na základě znaleckých posudků, zpráv a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářských nebo exekutorských zápisů a jiných listin, předložených navrhovatelem společně s návrhem.8. Dle § 68 odst. 3 e.ř. exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný. Exekutor vždy vyškrtne věc ze soupisu, pokud během exekuce vyjde najevo, že povinnému nepatří či patřit nemůže.9. Dle § 68 odst. 4 e.ř. žalobu na vyloučení věci podle § 267 občanského soudního řádu může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.10. Dle § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o..s.ř.) právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.11. Ze shora uvedených ustanovení § 68 e.ř. plyne, že osoba, která se neúspěšně domáhala v souladu s ustanovením § 68 odst. 1 e.ř. vyškrtnutí věci ze soupisu, může ve stanovené lhůtě podat žalobu k soudu.12. Pokud jde o lhůtu 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu, soud vzhledem k tomu, že usnesení bylo vydáno dne , datum, a žalobce podal svou žalobu k soudu dne , datum, , dospěl k závěru, že žaloba byla podána ve lhůtě.13. Soud však je nucen žalobu zamítnout jako neoprávněnou, a to ze dvou žalovaným správně namítnutých důvodů.14. Ze znění ustanovení § 267 o.s.ř. plyne, že žaloba na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí (exekuce) se podává proti oprávněnému, kterým v daném exekučním řízení je , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Pokud žalobce podal žalobu proti osobě soudního exekutora, podal žalobu proti osobě, která ve sporu není pasivně legitimována, tj. nelze proti ní žalobu uplatnit. Již z tohoto důvodu je žaloba neoprávněná.15. Podstatné pak je rovněž to, že jak návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu dle § 68 odst. 1 e.ř., tak rovněž žalobu na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí (exekuce) dle § 267 o.s.ř. mohou podat pouze třetí osoby (tj. nikoliv osoba, která má v exekučním řízení postavení povinného), jimž bylo výkonem rozhodnutí (exekuce) zasaženo do jejich majetkových práv. O této skutečnosti tak správně soudní exekutor žalobce poučil v rozhodnutí, kterým odmítnul jeho podání posouzené jako návrh na částečné zastavení exekuce. Pokud tedy žalobu na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí (exekuce) dle § 267 o.s.ř. podal žalobce v postavení povinného v předmětném exekučním řízení, je to další důvod pro zamítnutí žaloby pro její neoprávněnost.16. Na základě shora uvedených skutečností proto soud žalobu zamítnul.17. Nad rámec shora uvedeného soud doplňuje, že důvody tvrzené žalobce na podporu návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu by mohly mít relevanci (pokud by byly prokázány a shledány oprávněnými) v rámci návrhu na zastavení exekuce (srov. § 268 odst. 1 písm. d) o.s.ř.).18. Z důvodu formulace žalobního návrhu navrhujícího zrušení dřívějších rozhodnutí soudního exekutora pak soud současně postupuje žalobu žalobce exekučnímu oddělení zdejšího soudu k posouzení, zda žaloba není současně odvoláním žalobce proti usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, .19. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, a proto by mu soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny náhradou hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši , částka, za 1 úkon po , částka, (sepis vyjádření k žalobě). Protože však soud v případě žalobce dovodil splnění podmínek pro plné osvobození od soudního poplatku, dospěl v souladu s ustanovením § 150 o.s.ř. k závěru, že nepříznivé sociální poměry žalobce představují důvod hodný zvláštního zřetele, aby soud povinnost žalobce k úhradě nákladů řízení (i přes jejich v tomto případě nízkou výši) omezil a uložil ji pouze v rozsahu jedné poloviny, když současně zohledňuje, že právní úprava této oblasti společenských vztahů patří k nejméně přehledným a podání žalobce, ačkoliv je zcela samostatným návrhem (žalobou) se co do smyslu vyjádřeného v žalobním návrhu blíží návrhu na zastavení exekuce (resp. odvolání proti usnesení soudního exekutora proti odmítnutí takového návrhu). Proto soud uložil žalobci zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce , částka, .20. , adresa, k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř..