19 C 166/2023-44 — Okresní soud v Děčíně

[Anonymizovaný odstavec.] 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci následně vyjádřili k výzvě soudu vůli, aby soud dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) ve věci rozhodnul bez nařízení jednání. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní pak soud dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. [Anonymizovaný odstavec.] 4. Dle § 51 odst. 1 písm. d) zákona 458/2000 Sb. ve znění účinném v rozhodném období je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. 5. Protože žalované nebyla v trestním příkazu uložena povinnost shora uvedenou škodu žalobkyni uhradit a žalovaná pak ani neprokázala, že by škodu do současné doby byť i zčásti nahradila, je požadavek žalobkyně na zaplacení náhrady škody ve výši 23 656,59 Kč oprávněný. 6. Dle § 9 odst. 12 vyhlášky č. 359/2020 Sb. součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. 7. Žalobkyně prostřednictvím listinných důkazů (čestné prohlášení o provedené úhradě) doložila, že pověřená společnost [právnická osoba] vynaložila při zjišťování neoprávněného odběru náklady v částce 16 107,52 Kč, které jí žalobkyně uhradila. Pokud tedy žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum] žalované celkově k úhradě částku ve výši 39 764,11 Kč se splatností dne [datum], jedná se o v celém rozsahu oprávněný nárok. Pokud žalovaná neprokázala, že by nárok žalobkyně byť zčásti uspokojila, je soud nucen dospět k závěru, že žaloba je důvodná. Proto soud žalobě vyhověl. 8. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaná byla dne [datum] v prodlení. Pokud tedy žalobkyně požaduje úroky z prodlení ode dne [datum], je tento požadavek rovněž oprávněný, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje důvodně úroky v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. v sazbě 15 % ročně). Proto i v případě příslušenství tvořeného úroky z prodlení soud žalobě vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem v částce 1 591 Kč a náhradou hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 600 Kč za 2 úkony po 300 Kč (sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby). Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 191 Kč. 11. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..