19 C 412/2022-54 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] ve spojení s jejím doplnění v podání ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím v podobě úroku, když v žalobě uvedla, že žalovaný dne [datum] řídil motorové vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], kdy narazil do stromu a dále do zaparkovaného vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka] ve vlastnictví pana [jméno] [příjmení] a poté do dalšího stromu. K vozidlu, kterým žalovaný způsobil dopravní nehodu, bylo u žalobkyně sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Na žalobkyni se následně obrátil poškozený a dále [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], se svými nároky na výplatu pojistného plnění. Žalobkyně poškozenému vyplatil částku ve výši [částka] představující opravu poškozeného vozidla a [anonymizováno] a [anonymizována čtyři slova] částku v celkové výši [částka] představující náklady údržbových prací na silniční síti. Žalobkyně uplatňuje vůči žalovanému svůj nárok na náhradu pojistného plnění v celkové výši [částka], které za žalovaného plnila, a to na základě § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb., jelikož žalovaný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dluhu výzvami ze dne [datum], dne [datum] a dne [datum], přičemž mu vždy byla poskytnuta lhůta k plnění v délce 30 dnů. Stanovisko žalovaného k žalobě se soudu nepodařilo získat. Žalovaný následně shodně s žalobkyní projevil vůli, aby soud o věci rozhodnul bez nařízení jednání. Soud proto projednal věc ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) bez nařízení jednání, když rozhodoval na základě tvrzení žalobkyně a jím předložených listinných důkazů. Na základě provedeného dokazování pak soud dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům. Soud má z listin předložených žalobkyní (detail relace o dopravní nehodě ze dne [datum], fotodokumentace nehody, [anonymizována dvě slova] [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka], potvrzení o účasti na dopravní nehodě, identifikace vozidla, výsledek vyhledávání dle [registrační značka]) za prokázané, že dne [datum] řídil žalovaný pod vlivem alkoholu shora uvedené [značka automobilu], [registrační značka], kdy narazil do stromu a dále do zaparkovaného vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka] ve vlastnictví pana [jméno] [příjmení] a poté do dalšího stromu. K vozidlu, kterým žalovaný způsobil dopravní nehodu, bylo u žalobkyně sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. Dalšími listinami žalobkyně (vyčíslení škody ze dne [datum], posudek/kalkulace škody, oznámení o likvidaci pojistného plnění, faktura za opravu, oznámení o poskytnutí pojistného plnění, poukaz plateb) žalobkyně prokázala, že v souvislosti s výše uvedenou dopravní nehodou vyplatila žalobkyně pojistné plnění ve výši [částka] poškozenému [jméno] [příjmení] a ve výši [částka] a [částka] poškozené [příjmení] a [anonymizována čtyři slova]. Žalobkyně tedy důvodně uplatňuje vůči žalovanému nárok dle shora uvedených ustanovení v částce [částka]. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství nároku v podobě úroku z prodlení, má soud za prokázané, že žalovaný byl po marném uplynutí jednotlivých lhůt k plnění v prodlení. Pokud tedy žalobkyně požaduje úroky z prodlení ode dne následujícího po jejich uplynutí, je jeho požadavek rovněž oprávněný, když při absenci dohody o výši úroku z prodlení požaduje žalobkyně důvodně úroky v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. v sazbě 8,5 % ročně). Proto i v případě příslušenství tvořeného úroky z prodlení soud žalobě vyhověl. Žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, a proto jí soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal nárok na plnou náhradu nákladů řízení, která je tvořena soudním poplatkem ve výši [částka] a dále náklady zastoupení účastníka advokátem, které soud stanovil podle vyhl. č. 177/1996 Sb., kdy náklady sestávají z odměny dle § 7 ve výši [částka] (za 3 úkony právní služby po [částka] - převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby včetně jejího doplnění) a z náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 ve výši [částka] za shora uvedené 3 úkony právní služby po [částka]; to vše včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad. Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř..