20 C 119/2023-20 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 59 417,66 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 10. 8. 2019 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s celkovým úvěrovým rámcem 60 000 Kč. Žalovaná z těchto prostředků vyčerpala prostřednictvím kreditní karty celkem částku 58 198 Kč, čímž žalované v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost aktuálně čerpanou částku včetně sjednaných úroků ve výši 26,28 % ročně splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně nesplnila, když na čerpanou částku uhradila pouze 371 Kč. Žalobkyně proto dopisem ze dne 11. 2. 2020 prohlásila celý dluh žalované za splatný. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 58 017,29 Kč, poplatků za pojištění ve výši 800,37 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 100 Kč, smluvní pokuty ve výši 500 Kč a příslušenství. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), když účastníci s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. Ze Smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] ze dne 10. 8. 2019 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 60 000 Kč a závazek žalované splatit tento úvěr včetně běžného úroku pravidelnými měsíčním splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru, a to včetně smluvního úroku ve výši 26,28 % ročně. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátek byla ve smlouvě sjednána možnost žalobkyně požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním, a to v částce 100 Kč za měsíc vymáhání. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč pro případ prodlení žalované se splácením úvěru. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vedeného žalobkyní soud zjistil, že žalovaná z tohoto účtu vyčerpala prostřednictvím kreditní karty celkem částku 58 198 Kč, kterou řádně nesplácela, když uhradila pouze jednu splátku ve výši 371 Kč. Z oznámení o zesplatnění úvěru adresovaného žalované ze dne 11. 2. 2022 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované zesplatnění úvěru, přičemž ji dále informovala o tom, že pohledávka bude uplatněna v probíhajícím insolvenčním řízení. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 28. 4. 2022 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 65 103,64 Kč. Na základě uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi účastníky byla dne 10. 8. 2019 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnou žalobkyni finanční prostředky až do výše úvěrového rámce 60 000 Kč, které měla žalovaná možnost čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaná se zavázala finanční prostředky splácet v pravidelných měsíčních splátkách v závislosti na výši čerpané částky spolu s úrokem ve výši 68,28 % ročně. Žalovaná v průběhu trvání smluvního vztahu načerpala finanční prostředky ve výši 58 198 Kč, přičemž uhradila pouze jednu splátku ve výši 371 Kč. Žalobkyně proto ke dni 11. 2. 2020 celý úvěr zesplatnila, o čemž žalovanou informovala dopisem ze dne 11. 2. 2020. Žalovaná ani přes výzvu uvedenou částku dosud neuhradila. Po právní stránce vycházel soud z § 2395 a násl. občanského zákoníku. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěrový rámec ve výši 60 000 Kč, z nějž žalovaná prostřednictvím platební karty vyčerpala finanční prostředky ve shora uvedené výši. Žalovaná se zavázala tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnila. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byla žalovaná dle předmětné smlouvy vázána, a od úvěrové smlouvy odstoupila. Žalobkyni dále vznikl nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč a smluvní pokutu ve výši 500 Kč v souladu se smlouvou, neboť žalovaná porušila podmínky stanovené ve smlouvě a dostala se do prodlení s úhradou dluhu. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že žaloba o zaplacení dlužné částky je po právu a přiznal žalobkyni právo na zaplacení žalované částky. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 171 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 377 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 59 417,66 Kč sestávající z částky 3 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 400 Kč ve výši 2 394 Kč.