20 C 233/2023-19 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení 10 855,12 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytl žalované na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 14.7. 2019 peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit v měsíčních splátkách po 1 992 Kč nejpozději do 14. 9. 2020. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatila. Žalovaná uhradila částku ve výši 16 991,99 Kč, která odpovídá 8 řádně uhrazeným splátkám. Jednotlivé úhrady splátek byly původním věřitelem alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, a to dle Předpisu splátek tvořícího přílohu č. 1 smlouvy o úvěru. Na poskytnutou jistinu úvěru tak byla alokována částka ve výši 8 828,81 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka ve výši 8 163,18 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 10 896,01 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 6 171,19 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 4 724,82 Kč. Předmětná pohledávka byla postoupena žalobkyni dne 4.4.2022. Žalovaná se k věci samé v průběhu řízení nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání, neboť dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Na základě předložených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 14. 7.2019 soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit v měsíčních splátkách po 1 992 Kč nejpozději do 14. 9. 2020. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2022 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovanou byla dne 14. 07. 2019 uzavřena smlouva úvěru [číslo] přičemž žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit celkem ve výši 27 888 Kč v měsíčních splátkách po 1 992 Kč nejpozději do 14. 9. 2020. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalované byl poskytnut úvěr, který měla vrátit do 14. 9. 2020. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem, a to včetně požadované smluvní pokuty, neboť neshledal, že by tato nebyla sjednána v rozporu s právními předpisy, když je součástí úvěrové smlouvy a žalovaná si tak její výše musela být plně vědoma. Konečně žalobkyně požaduje po žalované placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti shora uvedené, soud proto žalobě v této části vyhověl. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 o. z. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 773,83 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.