21 C 37/2022-53 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 10 190 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že zjistila, že žalovaný je vlastníkem nákladního automobilu [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], tedy nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, přičemž toto vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). [název žalobkyně] vyzvala dne [datum] žalovaného k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období sestávajícího ze základu příspěvku ve výši 9 890 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k věci vyjádřil v tom smyslu, že předmětné vozidlo [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], prodal v roce [rok] panu [jméno] [příjmení], o čemž informoval i [anonymizována tři slova]. Předmětnou kupní smlouvu ze dne [datum] doložil soudu. 3. Na to žalobkyně replikou reagovala tím, že žalovaný je uveden v registru silničních vozidel jako vlastník od [datum], tudíž doložená kupní smlouva je bezpředmětná, jelikož žalovaný se stal opět vlastníkem vozidla až po datu uzavření kupní smlouvy. K tomu namítla, že dle sdělení příslušné pojišťovny bylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou vozidlem od [datum] do [datum], a to paní [jméno] [příjmení], která byla zároveň evidována v registru silničních vozidel jako vlastnice vozidla od [datum] do [datum]. K ukončení pojištění došlo z důvodu změny vlastníka vozidla, a to na žalovaného, což bylo jmenovanou doloženo kopií technického průkazu. 4. Soud nařídil ve věci jednání na den [datum], ke kterému se žalovaný po předchozí omluvě z důvodu [anonymizováno] a zároveň [anonymizována dvě slova] nedostavil s tím, že soud nikterak nepožádal o odročení jednání a z podání nebyla patrna vůle se jednání před soudem v jiný termín zúčastnit. Pokud pak jde o pana [jméno] [příjmení], jeho údajného zástupce, žádná plná moc nebyla předložena, a ani z dosavadních podání nevyplývalo, že by měl mít žalovaný zástupce. Žalobkyně se k jednání dostavila. Soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) jednal v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 5. Z kupní smlouvy o prodeji motorového vozidla ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný prodal vozidlo [příjmení] transit, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], a to [jméno] [příjmení]. 6. Z registru silničních vozidel (centrální evidence vozidel) soud zjistil, že jako vlastník vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], byla v období od [datum] do [datum] evidována [jméno] [příjmení]. 7. Ze žádosti o ukončení pojištění ze dne [datum] a z údajů o pojištění vozidla soud zjistil, že [jméno] [příjmení], jakožto pojistník dle uzavřené pojistné smlouvy u [právnická osoba], požádala o ukončení pojištění k uvedenému dni z důvodu změny v osobě vlastníka vozidla, které bylo předmětem koupě. Vozidlo bylo u dané společnosti pojištěno od [datum] do [datum]. Z první strany osvědčení o registraci vozidla, část II. (technický průkaz) soud zjistil, že vlastníkem vozidla [registrační značka], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], je od [datum] žalovaný, předchozím vlastníkem byla [jméno] [příjmení]. 8. Ze sdělení [stát. instituce], odboru správních činností, ze dne [datum] soud zjistil, že v období od [datum] do [datum] byl v registru vozidel zapsán jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], žalovaný. Pokud jde o listiny uvedené pod bodem 6. -8. odůvodnění, žalovaný tyto listiny měl k dispozici, neboť mu je soud zaslala na vědomí. 9. Z výzvy k úhradě příspěvku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zákonného příspěvku za vozidlo [registrační značka], nákladní automobil s hmotností do [anonymizováno] t, za období [datum] do [datum], a to ve výši 9 890 Kč (denní sazba podle typu vozidla činila 86 Kč x 115 dní) spolu s náklady na uplatnění v částce 300 Kč. 10. Z upomínky žalobkyně ze dne [datum] a [datum] a dále z předžalobní upomínky ze dne [datum], která byla dle dokladu o odeslání žalovanému zaslána téhož dne, soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobkyně opakovaně upomínán k úhradě příspěvku včetně nákladů na uplatnění. 11. Po takto provedeném závěru soud dospěl k závěru, že nebyla prokázána tvrzení žalovaného, že nebyl vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu [registrační značka], [VIN kód], nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, v období od [datum] do [datum] (tj. rozhodné období). Žalovaný sice namítal, že předmětné vozidlo bylo prodáno na základě kupní smlouvy ze dne [datum] panu [jméno] [příjmení], tato skutečnost však byla zcela vyvrácena zbylými provedenými důkazy a stojí osamocena; navíc v té době, kdy měl žalovaný prodávat vozidlo panu [příjmení], byla jako vlastník vozidla zapsána paní [příjmení] (viz dále). Tím, že se žalovaný nedostavil k nařízenému jednání po předchozí omluvě, nicméně nepožádal o jeho odročení, připravil se o možnost vyjádření a doložení tvrzených skutečností dle ústního poučení soudem. Soud tak vycházel zejména ze sdělení [stát. instituce], jakožto státního orgánu. Tím, že uvedené sdělení státního orgánu má důkazní sílu veřejné listiny, považuje soud skutečnosti osvědčené a potvrzené v tomto sdělení za pravdivé, když nebyl prokázán opak. Zároveň skutečnost ohledně vlastnictví vozidla panem [příjmení] byla popřena informacemi z registru vozidel korespondujícími s údaji uvedenými v technickém průkazu k předmětnému vozidlu, z nichž je zcela evidentní, že předchozí vlastnicí vozidla byla paní [jméno] [příjmení] a následně se jím stal žalovaný. Údaje o dalším či jiném vlastníku vozidla v rozhodném období nebyly soudem zjištěny. 12. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], tedy nákladního automobilu jiného než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, v období od [datum] do [datum]. Žalovaný neuhradil žalobkyni příspěvek ve výši 9 890 Kč za porušení povinnosti neprovozovat vozidlo bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, k jehož úhradě byl žalovaný opakovaně žalobkyní vyzván. Stejně tak žalobkyni neuhradil náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, ohledně jejichž úhrady byl taktéž upomenut. 13. Podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník a provozovatel vozidla povinen uhradit [anonymizováno] ([název žalobkyně]) příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., přičemž výše denní sazby příspěvku nákladní vozidlo jiné než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do [anonymizováno] [hmotnost] činí dle § 2 odst. 1 písm. o) citované vyhlášky částku 86 Kč. Výše nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek činí dle § 2a citované vyhlášky 300 Kč. 14. Vzhledem k tomu, že ze skutkového stavu vyplynulo, že žalovaný je vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka] a vozidlo nemělo ve výše uvedeném období (tj. od [datum] do [datum]) uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, bylo žalobě vyhověno, včetně povinnosti zaplatit úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši stanovené vyhláškou č. 351/2013 Sb. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 705,37 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 190 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí, předžalobní výzva a podání žaloby) a z částky 1 540 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (účast na jednání) včetně tří paušálních náhrad