25 C 41/2023-22 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá vydání takového soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 53 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním na to, že s žalovanou uzavřel smlouvu o zápůjčce, na základě které žalované půjčil 62 000 Kč oproti závazku žalované poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit do [datum]. Žalovaná vrátila žalobci z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce 9 000 Kč, kdy zaplacení zbylých 53 000 Kč se žalobce nyní domáhá touto žalobou. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ve věci byla v průběhu soudního řízení nečinná. 3. Soud věc projednal a rozhodl v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), bez nařízení jednání. 4. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobcem a žalovanou má soud za prokázané, že žalobce zapůjčil žalované 62 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky nejpozději do [datum] na účet žalobce č. [bankovní účet]. 5. Z předžalobní výzvy žalobce ze dne [datum], odeslané žalované doporučenou zásilkou dne [datum], má soud za prokázané, že žalobce žalovanou vyzýval k zaplacení 53 000 Kč, kterou žalovaná žalobci ve lhůtě splatnosti nevrátila, ač se k tomu smlouvou o zápůjčce zavázala. 6. Z předžalobní výzvy žalobce ze dne [datum], zasílané žalované prostřednictvím advokátky žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] doporučenou zásilkou dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná byla opětovně vyzývána k zaplacení 53 000 Kč z titulu nikoliv řádného plnění vycházejícího z uzavřené smlouvy o zápůjčce. 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu věci posoudil soud věc po právní stránce podle § 2390 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když mezi žalobcem v postavení zapůjčitele a žalovanou v postavení vydlužitele byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobce žalované půjčil 62 000 Kč a žalovaná se zavázala v dohodnutém termínu splatnosti, tj. nejpozději do [datum], tuto částku (peníze) žalobci vrátit. 8. Žalovaná své povinnosti nedostála, přestože byla žalobcem upomínána k zaplacení, a proto se žalobce po právu domáhá zaplacení soudně. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobci podle ustanovení § 1970 o. z. též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nařízením vlády č.142/1994 Sb., v platném znění, a kdy počátek běhu úroků z prodlení byl správně požadován až ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky, proto bylo žalobě i v této části vyhověno. 10. Žalovaná pak v řízení netvrdila, že by žalobou uplatňovanou částku žalobci zaplatila. 11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný procesní úspěch, přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 120 Kč (dle sazebníku, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích), z odměny za zastupování ve výši 8 050 Kč (2,5 x 3 220 Kč za 2,5 úkonu poskytnuté právní služby: převzetí a příprava věci (1 úkon), sepsání žaloby (1 úkon), jednoduchá výzva k plnění (1/2 úkonu) dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů k 3 úkonům poskytnuté právní služby po 300 Kč, tedy 900 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava věci, sepsání žaloby, jednoduchá výzva k plnění). Celkem tak náklady řízení představují částku 11 070 Kč, která je splatná k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).