27 C 195/2023-22 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se domáhá zaplacení 22 960 s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], a.s. smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě jí byla poskytnuta půjčka 15 000 Kč. Žalovaná byla povinna půjčku zaplatit ve splátkách s poplatkem 9 960 Kč, poslední splátka byla sjednána na den [datum]. Žalovaná dne [datum] porušila povinnost dluh splácet, uhradila výlučně 2 000 Kč. Dlužnou částku tvoří jistina ve výši 13 798,08 Kč a poplatky ve výši 9 161,92 Kč a úroky. Žalobce dále uvedl, že pohledávka za žalovanou mu byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávky. 2. Soud ze smlouvy [číslo] zjistil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], a.s. smlouvu o půjčce, na jejímž základě jí byla poskytnuta půjčka 15 000 Kč. Žalovaná byla povinna půjčku zaplatit ve splátkách s poplatkem 9 960 Kč, poslední splátka byla sjednána na den [datum]. Žalovaná dne [datum] porušila povinnost dluh splácet, uhradila výlučně 2 000 Kč. 3. Ze seznamu postoupených pohledávek a předžalobní výzvy soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobci, který vyzval žalovanou k úhradě dluhu. 4. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 5. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 o.z. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované půjčku, kterou se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách s úrokem. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila povinnost platit splátky řádně a včas, byla vyzvána k zaplacení dluhu. Ode dne následujícího po splatnosti má žalobce právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky. Soud zároveň uložil žalované zaplatit žalobci sjednaný poplatek za poskytnutí půjčky. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 919 Kč, odměna advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši celkem 900 Kč za tři úkony právní služby podle § 14b vyhl. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), 3x režijní paušál po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.. Náklady řízení dále tvoří 21 % DPH z odměny a z náhrad. 7. Soud ve věci aplikoval pro určení výše odměny advokátu žalobce ustanovení § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., podle kterého, v občanském soudním řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty přes 10 000 Kč do 30 000 Kč 300 Kč. Ze samotné povahy vymáhaného nároku plyne, že jeho právní a skutková jednoduchost umožňuje žalobci uplatňovat nároky vzorovými žalobami, v nichž se mění pouze identifikační údaje žalované strany a znaky individualizující skutek. Vyplňování těchto návrhů je ryze rutinní činností, která nevyžaduje odbornost. Samotné podání návrhu pak v drtivé většině případů postačuje k úspěchu ve věci a k získání exekučního titulu. Činnost advokáta, kterou žalobce nahrazuje využití svých zdrojů, nemá odbornou, nýbrž pouze administrativní povahu a nepředstavuje přidanou hodnotu v podobě právních znalostí a odborného náhledu na konkrétní kauzu. Jednotlivé případy se odlišují pouze skutečnostmi individualizujícími žalovaný skutek z hlediska specifikace smluvních stran, data uzavření smlouvy, porušení povinností žalovanou stranou a splatnosti dluhu. Typová stejnorodost žalovaných nároků vylučuje kategorizaci výše odměny advokáta za právní zastoupení podle kritéria hodnoty sporu a vede k nutnosti aplikovat ustanovení § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. Pokud jde o podmínku aplikace § 14b vyhlášky z hlediska opakovanosti návrhů (blíže viz usnesení krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6.4.2016 č.j. 17Co 361/2015), zjistil soud z aplikace [anonymizováno], že žalobce vede u Okresního soudu v Děčíně více řízení.