27 C 53/2022-56 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se domáhá určení, že žalobce a každý další vlastník pozemku parc. [číslo] katastrální území Děčín – [obec], je oprávněným z věcného břemene nabytého vydržením s právem chůze, oprav a čištění vodního zdroje a spojovacího potrubí (dvou sklepů s prameništi vody a vodní jímky) k pozemku parc. [číslo] katastrální území Děčín – [obec], přičemž žalovaný a každý vlastník pozemku parc. [číslo] katastrální území Děčín – [obec], jsou povinni strpět výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni chůze, oprav a čištění vodního zdroje a spojovacího potrubí (dvou sklepů s prameništi vody a vodní jímky. Původně se žalobce domáhal i určení existence věcného břemene jízdy, a to i k pozemku parc. [číslo] ovšem při jednání konaném dne [datum] specifikoval zatížený pozemek výlučně na [číslo], při jednání konaném dne [datum] omezil návrh na určení existence věcného břemene s právem chůze, oprav a čištění vodního zdroje. 2. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Děčín – [obec] a vlastní rovněž vodní zdroj s přípojkami k budově nacházející se na uvedeném pozemku, přičemž zdroj vody je na pozemku ve vlastnictví žalovaného parc. [číslo] v katastrálním území Děčín – [obec]. Věcné břemeno vydržel na základě oprávněné držby plynoucí od roku 1973. Vzhledem k tomu, že věcné břemeno s právem chůze, oprav a čištění vodního zdroje není zapsáno v katastru nemovitostí, má žalobce podle svého názoru naléhavý právní zájem na určení existence věcného břemene. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání konaných dne [datum] a [datum] se neúčastnil. 4. Z rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 26.11.2002, č. j. 19 C 262/2000-66 soud zjistil, že žalobce je vlastníkem dvou sklepů s prameništi vody a vodní jímky spolu s vodovodními přípojkami na parcele [číslo] katastrální území Děčín – [obec]. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, uvedený zdroj vody je příslušenstvím domu [adresa] nacházejícím se na pozemku parc. [číslo]; předmětný vodní zdroj vedený přípojkou do domu slouží nejméně od roku 1973. Z rozsudku soud dále zjistil, že rodinný dům [adresa] v ulici [ulice] v [obec] s příslušenstvím na pozemku [číslo] nabyli manželé [celé jméno žalobce] kupní smlouvou ze dne [datum]. Uvedené nemovitosti nabyl žalobce v důsledku dědění po rodičích v roce 1985, resp. 1989. Z výpisu z katastru nemovitostí a z aktuálního znění internetového výpisu k předmětným nemovitostem ke dni [datum] (www. [webová adresa]) soud zjistil, že žalobce je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku parc. [číslo] katastrální území Děčín – [obec], žalovaný jako vlastník pozemku parc. [číslo] katastrální území Děčín – [obec]. Z listiny obsažené ve složce„ ÚR [číslo] 2022 dělení pozemku parc. [číslo]“ obsahující grafické znázornění příjezdové komunikace k nově vzniklým pozemkům soud zjistil, že zamýšlená příjezdová cesta vede přes pozemek žalovaného parc. [číslo] katastrální území Děčín – [obec]. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] (str. 8) soud zjistil, že vedení příjezdové komunikace přes pozemek parc. [číslo] katastrální území Děčín – [obec], stavba komunikace i případné vedení komunikace po přemostění pozemku by vedlo k ohrožení vodního zdroje. Z výslechu žalobce soud zjistil, že rodina žalobce užívá vodní zdroj na pozemku žalovaného nepřetržitě od roku 1973. Od té doby žalobce udržuje vodní zdroj, čistí jej a chodí k němu přes pozemek žalovaného. V roce 2022 žalovaný rozkreslil detailně cestu přes svůj pozemek k potencionálně nově vzniklým parcelám. 5. Podle § 1089 odst. 1 o.z., drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Podle § 1090 odst. 1 o.z., k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Podle § 1091 odst. 2 o.z., k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Podle § 1092 o.z., do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce. Podle § 1095 o.z., uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Podle § 1257 odst. 1 o.z., věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Podle § 1260 odst. 1 o.z., služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobce domáhá určení existence věcného břemene, posuzoval soud nejprve otázku, zda má žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Jak již uvedl soud zabývající se otázkou určení vlastnictví žalobce k vodnímu dílu (viz str. 3 odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 26.11.2002, č. j. 19 C 262/2000-66) a jak vyplývá z konstantní judikatury vrcholných soudů (např. viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 1999, sp. zn. 2 Cdo 1364/97 či rozsudek ze dne 29. 4. 2003, sp. zn. 21 Cdo 58/2003), určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak v případech, kdy její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, a jednak v případech, kdy vystihuje účinněji než jiné právní prostředky obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, není ani naléhavý právní zájem na takovém určení. 7. V posuzované věci soud vychází z právního názoru odvolacího soudu vyjádřeného v usnesení ze dne 12.9.2023 č.j. 84 Co 95/2023 – 51, podle kterého existence zákonného věcného břemene založeného § 59a vodního zákona nevylučuje naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení. Vzhledem k tomu, že právo žalobce, jehož určení se domáhá, není zapsáno v katastru nemovitostí a že žalobce prokázal možnost ohrožení vodního zdroje stavební činností spočívající ve zřízení příjezdové cesty přes pozemek žalovaného, má podle názoru soudu žalobce naléhavý právní zájem na určení existence věcného břemene vztahujícího se k vodnímu zdroji na pozemku žalovaného. 8. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3387/2021, ze dne 19. 4. 2022, vlastnické právo k věci (právo odpovídající věcnému břemeni) nabude mimořádným vydržením držitel, který měl před [datum] věc po stanovenou dobu v držbě„ nikoliv v nepoctivém úmyslu,“ a to i se započtením stejně kvalifikované držby jeho předchůdce. K započtení je způsobilá i doba držby před [datum]. Podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele; ten drží věc v přesvědčení, že jeho držba nepůsobí nikomu újmu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá. Do doby stanovené v § 1095 o. z. se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou. 9. Právní předchůdci žalobce užívali vodní zdroj na pozemku žalovaného nejméně od roku 1973, užívání zahrnovalo udržování vodního zdroje, čištění a chození k němu přes pozemek žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil, že by tak právní předchůdci žalobce či žalobce sám činili v nepoctivém úmyslu, ani tato skutečnost nevyšla v řízení najevo, naplnil žalobce podmínky mimořádného vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni (služebnosti) s právem chůze, oprav a čištění vodního zdroje a spojovacího potrubí k pozemku parc. [číslo] katastrální území Děčín – [obec]. 10. Z výše uvedených důvodů soud žalobci vyhověl v plném rozsahu. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a zela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku z žaloby a z odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně.