6 C 16/2023-54 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 5 646 Kč s příslušenstvím při tvrzení, že na základě smluvního vztahu založeného dne [datum] dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa: [ulice a číslo], [obec], přičemž žalovaný za odebranou elektřinu za období od [datum] do [datum] nezaplatil částku 5 446 Kč (faktura [číslo] se splatností [datum]). Žalobkyně vznesla požadavek na zaplacení částky 200 Kč (faktura č. [anonymizováno] se splatností [datum] a číslo [anonymizováno] se splatností [datum]) představující 2x 100 Kč za každou odeslanou upomínku, což bylo účastníky sjednáno. Žalovaný k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradil, ve věci se nevyjádřil. Soud vzal v řízení za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal platit za dodanou energii cenu podle příslušné sazby formou měsíčních záloh. Z příslušných faktur má soud dále za prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému spotřebu elektřiny celkovou částkou 5 446 Kč a dále 200 Kč za odeslané upomínky, přičemž žalovaný na fakturované částky ničeho nezaplatil. Žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku odpovídající nezaplacené ceně dodané elektřiny. Podle ust. § 50 odst. 1 z. č. 458/2000 Sb., (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, o dodávce elektřiny se uzavírá smlouva na každé odběrné místo. Podle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat, mimo jiné, cenu nebo způsob stanovení ceny a způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh. Mezi žalobkyní a žalovaným tedy vznikl ve smyslu ust. § 1721 o. z. závazkový vztah, ze kterého vzniklo žalobkyni (jako věřiteli) právo na zaplacení ceny dodané elektřiny podle dohodnutých podmínek a žalovanému (jako dlužníkovi) vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny. Zároveň zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni i příslušenství žalované pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení a poplatků, k jejichž zaplacení se žalovaný rovněž smluvně zavázal. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a přísluší jí tedy náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení tak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč /podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění platném od [datum], dále z náhrady 300 Kč za tři režijní paušály po 100 Kč /podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění ve znění platném od [datum], 21 % DPH z odměny a náhrady advokáta vyčíslených shora ve výši 189 Kč podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení pak činí částku 1 489 Kč Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.