6 C 202/2023-20 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalované zaplatit ji z důvodu nikoliv řádného plnění smlouvy o úvěru [číslo] kterou se žalovanou uzavřel dne [datum] právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] – dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr v původní výši 5 000 Kč, přičemž následně využila svého práva na navýšení úvěru, kdy načerpala úvěr v celkové výši 25 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do [datum]. Zároveň se žalovaná zavázala společně se smlouvou o úvěru uhradit smluvní úrok ve výši 4 684 Kč. Žalovaná úvěr čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti peněžní prostředky nevrátila, tudíž dluží právnímu předchůdci žalobkyně na jistině částku 25 000 Kč, na smluveném úroku pak částku 4 684 Kč. Žalobkyně přitom uplatnila nárok na přiznání zákonného úroku z prodlení od [datum] do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení ze dne [datum] na žalobkyni. K výzvě žalobkyně žalovaná dlužnou částku neuhradila. Žalovaná v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu nárok žalobkyně uznala co do důvodu a výše, avšak požádala o splácení dluhu včetně nákladů řízení ve splátkách po 300 Kč měsíčně. Žalobkyně souhlasila s rozložením dluhu do přiměřených splátek, kdy výši ponechala na úvaze soudu. Zároveň trvá na tom, aby byly měsíční splátky povoleny žalované pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení, byť s jedné ze splátek. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Žalovaná v podaném odporu dne [datum] uplatněný nárok žalobkyně výslovně uznala co do důvodu i výše. Protože má soud za to, že žalovaná uznala uplatněný nárok žalobkyně v základu i co do jeho výše, soud rozhodl podle § 153a odst. 1 o. s. ř. rozsudkem pro uznání. Soud věc právně hodnotil dle ustanovení § [číslo], § 1970 a násl. obč. zák. Nároky právního předchůdce žalobkyně na zaplacení žalované částky, včetně jejího příslušenství byly platně postoupeny na žalobkyni (§ 1879 o. z.), proto soud zavázal žalovanou tyto částky žalobkyni zaplatit. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 640 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 188 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 684 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., kdy soud stanovil výši splátek na částku 500 Kč, která se jeví, jako přiměřená poměrům žalované, tak návrhu žalobkyně s tím, že pokud se žalovaná dostane do prodlení, byť jen s jedinou splátkou, stane se celý dluh splatný najednou.