6 C 279/2023-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalované zaplatit jí částku 4 249 Kč se zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 691,08 Kč, přičemž součástí žalované částky je částka 64 Kč představující poplatek za odeslání upomínky. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná se dne [datum] přihlásila do příslušné evidence jako držitel televizního přijímače, čímž jí vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Tuto povinnost žalovaný neplnila a ke dni podání žaloby dluží žalobkyni televizní poplatky, splatné vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce, za měsíce od [číslo] do [číslo] v celkové výši 4 185 Kč Ani přes upomínku žalovaná ničeho na svůj dluh nezaplatila, k věci se nevyjádřila. Soud zjistil, že žalovaná se přihlásila u České pošty do evidence jako poplatník televizního poplatku, neboť se stala držitelem televizního přijímače. Dle tvrzení žalobkyně však nezaplatila zákonem stanovené poplatky pro držitele televizního přijímače ve výši 135 Kč měsíčně, proto ji žalobkyně o zaplacení upomenula. Podle ust. § 3 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen zákon) poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 7 odst. 2 zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizní poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni podle ust. § 1970 o. z. též právo na úrok z prodlení, jehož výše je určena nař. vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. V neposlední řadě byl žalobkyni přiznán i nárok na zaplacení peněžní částky 64 Kč, jakožto nákladu spojeného s uplatněním pohledávky (§ 513 o. z.). Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 150 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně, která měla ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Při zohlednění nálezu Nejvyššího soudu sp. zn. I. ÚS 3344/2012, ze dne [datum] a dále Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 39/13 ze dne [datum], považuje soud na účelně vynaložené toliko hotové výdaje nezastoupeného účastníka ve výši 600 Kč Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a z náklady řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.