6 C 284/2023-17 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení 10 500 Kč se zákonným úrokem, z čehož částka 7 000 Kč představuje nesplacenou jistinu a částka 3 500 Kč smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 7 000 Kč od [datum] do [datum] = 7 371 Kč, ovšem žalobkyně uplatňuje pouze částku 3 500 Kč. Na odůvodnění těchto žalobních požadavků žalobkyně uvedla, že tyto vyplývají ze smlouvy o úvěru č. [PSČ] 76 426, kterou žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum]. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta peněžní částka 7 000 Kč, přičemž žalovaný se ji zavázal vrátit ve třech splátkách, kdy první splátka ve výši 3 712,88 Kč se splatností [datum], druhá splátka ve výši 3 712,88 Kč se splatností [datum] a třetí splátka ve výši 3 634,82 Kč se splatností [datum], a to včetně tzv.„ poplatku za poskytnutí úvěru“ 4 060,58 Kč, který žalobkyně již nepožaduje. Žalovaný peněžní prostředky řádně nevrátil, zůstal dlužen převzatou částku 7 000 Kč. V důsledku porušení smlouvy byla proti žalovanému dále uplatněna smluvní pokuta ve výši 3 500 Kč. Žalovaný k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradil, ve věci se nevyjádřil. Soud vzal za svá skutková zjištění, že mezi žalovaným a žalobkyní byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku vrátit ve třech splátkách. Žalovaný se zavázal splatit žalobkyni úvěr společně s peněžním navýšením, který ovšem žalobkyně v tomto řízení nepožaduje. Žalovaný za dobu trvání smlouvy ničeho neuhradil. Pro případ porušení smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit výše v odůvodnění rozsudku specifikovanou smluvní pokutu. Mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouvu o úvěru podle § 2395 o.z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, žalovaný se zavázal úvěr zaplatit, vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil tuto povinnost, žalobkyni vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení peněžní částky 7 000 Kč i na zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dluhu. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V důsledku prodlení žalovaného pak žalobkyni vznikl též nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 500 Kč, která byla sjednána účastníky ve smlouvě (§ 2048 a násl. o.z.), což představuje smluvní pokutu (§ 2048 a násl. o. z.). Soud tak žalobě zcela vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 500 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.