6 C 33/2023-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 2 573,25 Kč s příslušenstvím při tvrzení, že na základě smluvního vztahu založeného mezi společností [právnická osoba] a žalovanou, která dodávala žalované plyn do odběrného místa [anonymizována dvě slova] 377, [obec] [anonymizováno], na základě smlouvy o dodávce plynu. Jelikož původní dodavatel žalované ([právnická osoba] – dále jen„ původní dodavatel“) pozbyl oprávnění nebo schopnost dodávat plyn a žalovaná si v následujících třech dnech nezvolila jiného dodavatele (obchodníka s plynem), zajišťovala ode dne [datum] dodávku plynu a další související služby žalobkyně jako dodavatel poslední instance. I této skutečnosti byla žalovaná informována dopisem ze dne [datum]. Za odebraný plyn za období od [datum] do [datum] nezaplatila částku 2 573,25 Kč (faktury [variabilní symbol] se splatností [datum], [variabilní symbol] se splatností [datum]). Žalovaná k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradila, k věci se nevyjádřila. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobkyně zajišťovala pro žalovanou dodávku plynu a další související služby jako dodavatel poslední instance. Žalovaná si nezvolila jiného dodavatele, obchodníka s plynem, když původní dodavatel pozbyl oprávnění nebo schopnost dodávat plyn. Žalobkyně dodávala žalované plyn a žalovaná se zavázala platit za dodanou energii cenu podle příslušné sazby. Z příslušné faktury má soud dále za prokázané, že žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu plynu celkovou částkou 2 573,25 Kč, kterou žalovaná nezaplatila. Žalobkyně má vůči žalované splatnou pohledávku odpovídající nezaplacené ceně dodaného plynu. Podle ustanovení § 12a zákona č. 458/2000 Sb., (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, dodavatel poslední instance se zavazuje dodávat žalované plyn, neboť původní dodavatel pozbyl oprávnění nebo možnosti dodávat plyn. Povinnost dodávat plyn v režimu dodavatele poslední instance vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla vyšší, než 630 MWh. Mezi žalobkyní a žalovanou tedy vznikl ve smyslu ust. § 1721 o. z. závazkový vztah, ze kterého vzniklo žalobkyni právo na zaplacení ceny za dodaný zemní plyn a žalované vznikla povinnost uhradit cenu dodaného zemního plynu. Zároveň zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni i příslušenství žalovaných pohledávek v podobě zákonného úroku z prodlení. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb., proto soud žalobě zcela vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 573,25 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.