6 C 409/2023-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 10 404,66 Kč se zákonným úrokem z prodlení s tím, že povinnost zaplatit výše uvedenou částku vznikla žalovanému v důsledku nikoliv řádného plnění smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny do místa spotřeby: [ulice a číslo], [PSČ] [obec], kterou žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum]. Žalovanému byla za spotřebovanou elektřinu v období od [datum] do [datum] vystavena faktura [variabilní symbol] na částku 10 471,05 Kč se splatností [datum], přičemž žalovaný na fakturovanou částku zaplatil pouze částku 66,39 Kč, tudíž zůstal dlužen částku 10 404,66 Kč. Žalobkyně vznesla požadavek na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávkách elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal platit za dodanou energii cenu podle příslušné sazby formou měsíčních záloh. Z příslušné faktury má soud za prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému spotřebu elektřiny, přičemž na fakturovanou částku žalovaný uhradil pouze částku 66,39 Kč. Žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku odpovídající nezaplacené ceně dodané elektřiny. Podle ust. § 50 odst. 1 z. č. 458/2000 Sb., (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, o dodávce elektřiny se uzavírá smlouva na každé odběrné místo. Podle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat, mimo jiné, cenu nebo způsob stanovení ceny a způsob platby za odebranou elektřinu včetně záloh. Mezi žalobkyní a žalovaným tedy vznikl ve smyslu ust. § 1721 o. z. závazkový vztah, ze kterého má žalobkyně (jako věřiteli) vůči žalovanému (jako dlužníkovi) právo na zaplacení ceny dodané elektřiny podle dohodnutých podmínek a žalovanému (jako dlužníkovi) vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny. Zároveň zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni i příslušenství žalované pohledávky v podobě zákonného úroku z prodlení. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením [číslo] Sb. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a přísluší mu tedy náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení tak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč za dva úkony právní služby po 300 Kč /podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění platném od [datum], dále z náhrady 200 Kč za dva režijní paušály po 100 Kč /podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění ve znění platném od [datum], 21 % DPH z odměny a náhrady advokáta vyčíslených shora ve výši 168 Kč podle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení pak činí částku 1 768 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.