6 C 58/2023-14 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 60 008,42 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že jakožto dodavatel poslední instance dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], neboť původní dodavatel pozbyl oprávnění nebo schopnost dodávat elektřinu a žalovaný si v následujících dnech nezvolil jiného dodavatele (obchodníka s elektřinou), zajišťovala ode dne [datum] dodávku elektřiny a další související služby žalobkyně jako dodavatel poslední instance. Za odebranou elektřinu za období od [datum] do [datum] nezaplatil žalovaný částku 59 768,42 Kč (faktura [variabilní symbol] se splatností [datum]). Žalobkyně dále vznesla požadavek na zaplacení částky 240 Kč za odeslání písemné upomínky z důvodu prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny. Žalovaný k výzvě žalobkyně dlužnou částku neuhradil, k věci se nevyjádřil. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobkyně zajišťovala pro žalovaného dodávku elektřiny a další související služby jako dodavatel poslední instance. Žalovaný si nezvolil jiného dodavatele, obchodníka s elektřinou, když původní dodavatel pozbyl oprávnění nebo schopnost dodávat plyn. Žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal platit za dodanou energii cenu podle příslušné sazby. Z příslušné faktury má soud dále za prokázané, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému spotřebu elektřiny celkovou částkou 59 768,42 Kč, kterou žalovaný nezaplatil. Žalobkyně má vůči žalovanému splatnou pohledávku odpovídající nezaplacené ceně dodané elektřiny. Podle ustanovení § 12a zákona č. 458/2000 Sb., (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, dodavatel poslední instance se zavazuje dodávat žalovanému elektřinu, neboť původní dodavatel pozbyl oprávnění nebo možnosti dodávat elektřinu. Povinnost dodávat elektřinu v režimu dodavatele poslední instance vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců. Mezi žalobkyní a žalovaným tedy vznikl ve smyslu ust. § 1721 o. z. závazkový vztah, ze kterého vzniklo žalobkyni právo na zaplacení ceny za dodanou elektřinu a žalovanému vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny. Zároveň zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni i příslušenství žalovaných pohledávek v podobě zákonného úroku z prodlení a poplatek za odeslání upomínky, k jejímuž zaplacení se žalovaný smluvně zavázal. V prodlení je podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením vlády č. 351/2013 Sb., proto soud žalobě zcela vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 341 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 401 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 60 008,42 Kč sestávající z částky 3 540 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 520 Kč ve výši 2 420 Kč. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.