8 C 107/2023-17 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 22 675,65 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo]. Na základě této smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 20 000 Kč. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky řádně nesplácel, proto žalobce zesplatnil úvěr ke dni [datum]. Žalovaná částka je tvořena neuhrazenou jistinou ve výši 19 975,65 Kč, smluvním úrokem ke dni zesplatnění ve výši 983,34 Kč, poplatky ve výši 2 700 Kč a příslušenstvím. 2. Žalovaný se v průběhu řízení k věci samé nevyjádřil. Soud za splnění podmínek postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 3. Soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci: 4. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti má soud za prokázané, že žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, kdy porovnal příjmy a splátkové a nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání [anonymizováno] soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě které byla žalovanému poskytnuta kreditní karta a žalovaným byl oprávněn čerpat peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr měsíční minimální splátkou ve výši 2 % z čerpaného úvěru. Jistina úvěru byla úročena úrokovou sazbou ve výši 12 % pro bezhotovostní čerpání a úrokovou sazbou ve výši 12 % ročně pro hotovostní čerpání. Žalovaný se zavázal hradit rovněž poplatky dle sazebníku poplatků. Součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky ke kreditní kartě, sazebník poplatků. 6. Z výpisů z účtu ke kreditní kartě a platební historie vyplývá, jakým způsobem žalovaný čerpal peněžní prostředky a rovněž způsob splácení. 7. Z dopisu ze dne [datum] a z předžalobní výzvy ze dne 30. 11. 202 pak soud zjistil, že žalobce prohlásil celý úvěr za splatný ke dni [datum] z důvodu prodlení žalovaného a vyzval jej k úhradě dlužné částky. Žalovaný však ani přes učiněnou výzvu ze strany zástupce žalobce ničeho neuhradil, ač byl upozorněn na to, že v takovém případě bude pohledávka uplatněna soudně. 8. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 9. Dne [datum] žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] na základě které bylo žalovanému umožněno čerpat peněžní prostředky do výše úvěrového rámce 20 000 Kč a to prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal splácet úvěr měsíční minimální splátkou ve výši 2 % z čerpaného úvěru. Jistina úvěru byla úročena úrokovou sazbou ve výši 12 % jak pro bezhotovostní čerpání, tak i pro hotovostní čerpání. Žalovaný čerpal peněžní prostředky, řádně je však nesplácel. Žalobce proto prohlásil úvěr ke dni [datum] za okamžitě splatný. 10. V daném případě soud po právní stránce věc posoudil podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), v platném znění, podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Mezi žalobcem a žalovaným tak byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, avšak žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas. Tím, že žalovaný dlužnou částku neuhradil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.). Žalobci tak vzniklo vedle práva na vrácení jistiny úvěru a smluvního úroku též právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož nárok žalobce byl shledán po právu, zavázal soud žalovaného k jeho zaplacení rozsudečným výrokem. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 360 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 908 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 675,65 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. 12. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.