8 C 116/2023-18 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 24 383 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba], [IČO]) uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému částku 15 000 Kč, kterou si žalovaný převzal ke dni podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal zapůjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 823 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit částku 26 823 Kč, a to formou 60 pravidelných měsíčních splátek po 448 Kč. Žalovaný však zápůjčku nesplácel řádně a včas. Následně právní předchůdce ([právnická osoba], [IČO]) rovněž uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které půjčil žalovanému částku 10 000 Kč, kterou si žalovaný převzal ke dni podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 360 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit částku 17 360 Kč, a to formou 45 pravidelných týdenních splátek po 386 Kč. Žalovaný však zápůjčku nesplácel řádně a včas. Dne [datum] postoupil právní předchůdce žalobce předmětné pohledávky za žalovaným na žalobce. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu zůstal nečinný. Soud za splnění podmínek postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba], [IČO]) uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“) a dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Na základě smlouvy [číslo] zapůjčil žalovanému částku 15 000 Kč, kterou si žalovaný převzal ke dni podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 823 Kč, a to formou 60 pravidelných týdenních splátek po 448 Kč. Na základě smlouvy [číslo] zapůjčil původní věřitel žalovanému částku 10 000 Kč, kterou si žalovaný rovněž převzal ke dni podpisu smlouvy. Žalovaný se pak zavázal půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 360 Kč, a to formou 45 pravidelných týdenních splátek po 386 Kč. Úroková sazba byla v obou případech sjednána ve výši 29 % p.a. Strany si ujednaly, že jakákoliv splátka se bude započítávat na splatné splátky celkové dlužné částky, avšak nejprve na poplatek za zápůjčku a poté až na předmětnou splatnou splátku zápůjčky. Tato skutková zjištění soud učinil ze smluv o zápůjčkách. Dále má soud při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalovaného za prokázané, že žalovaný zápůjčky řádně a včas nesplatil. Toto skutkové zjištění soud učinil z předžalobní upomínky ze dne [datum] a ze seznamu postoupených pohledávek. Soud má rovněž za prokázáno, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný byl o postoupení vyrozuměn původním věřitelem dopisem ze dne [datum]. Žalobce má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 24 383 Kč s příslušenstvím, a to podle smlouvy [číslo] o poskytnutí zápůjčky ze dne [datum] a smlouvy [číslo] o poskytnutí zápůjčky ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaným. Uvedená částka sestává ve vztahu ke smlouvě [číslo] z jistiny 7 359,66 Kč a poplatku ve výši 4 850,34 Kč; ve vztahu ke smlouvě [číslo] z jistiny 7 469,29 Kč a poplatku ve výši 4 703,71 Kč. V daném případě byly mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřeny podle ust. § 2390 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouvy o zápůjčce, na základě kterých poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému zápůjčky. Právní předchůdce žalobce své smluvní povinnosti dostál, když zápůjčky žalovanému poskytl, avšak žalovaný svou smluvní povinnost porušil tím, že zápůjčky nesplácel. Žalovaný tím, že nezaplatil žalobci dlužnou částku v dohodnutou dobu, se dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.). Žalobci tak vedle práva na zaplacení dlužné částky ze zápůjček spolu s ujednaným úrokem vzniklo též právo požadovat zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 428 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 976 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.