8 C 145/2023-14 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 12 963,55 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], dodával žalovanému elektřinu do odběrného místa nacházejícího se na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný nezaplatil cenu dodané elektřiny za období od [datum] do [datum] ve výši 12 963,55 Kč (faktura [číslo] ze dne [datum], se splatností ke dni [datum]), když na vyfakturovanou částku doposud neuhradil ničeho. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud postupoval v souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se žalobce zavázal dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný se zavázal platit zálohově cenu dodané elektřiny. Tato zjištění soud učinil z výše citované smlouvy. Dále má soud za prokázáno, že žalobce vyúčtoval žalovanému nedoplatek za dodávku elektřiny do odběrného místa za období od [datum] do [datum] fakturou [číslo] na částku 12 963,55 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum], zaslanou téhož dne, přesto ničeho na dlužnou částku neuhradil. Shora uvedená zjištění soud učinil z faktury [číslo] předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání výzvy. Žalobce má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 12 963,55 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaný nezaplatil cenu dodané elektřiny do odběrného místa ve shora uvedeném období dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Mezi žalobcem a žalovaným tedy vznikl ve smyslu ust. § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), závazkový právní vztah, ze kterého vzniklo žalobci (jako věřiteli) právo na zaplacení ceny za dodanou elektřinu a žalovanému (jako dlužníkovi) vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny. Protože žalovaný tak neučinil, dostal se do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.) a vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu vzniklo žalobci též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 963,55 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.