8 C 17/2023-18 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se jako právní nástupce [právnická osoba] domáhal na žalované zaplacení ve výroku uvedené částky z titulu dluhu ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] ze dne [datum]. Žalobce nesprávně vyčíslil kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, když následně vzal žalobu co do částky 208,50 Kč zpět. Řízení bylo soudem v této části zastaveno (výrok I.). Žalovaná se k věci nevyjádřila. Soud za splnění podmínek postupoval podle §115a o.s.ř. Soud zjistil, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel se žalovanou dne [datum] on-line smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 2 800 Kč na její bankovní účet se splatností do [datum]. Žalovaná se zavázala k vrácení jistiny a také k úhradě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 175,60 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly i obchodní podmínky smlouvy (OPS), podle nichž se žalovaná zavázala uhradit žalobci smluvní pokutu 0,1 % denně, pakliže v termínu splatnosti svůj závazek nesplní. Žalovaná peněžní prostředky převzala, avšak jistinu dluhu řádně a včas ve lhůtě splatnosti nesplatila. Žalovaná na uvedený dluh neuhradila ničeho. Celková výše pohledávky tak ke dni postoupení činila částku 7 666,48 Kč (2 800 Kč jistina, 2 175,60 Kč poplatek za poskytnutí úvěru, smluvní úrok za poskytnutí úroku 511,21 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 208,50 Kč, náklady na vymožení 422,32 Kč, smluvní pokuta 1 400 Kč). Uvedená pohledávka za žalovanou byla smluvně postoupena žalobci smlouvou ze dne [datum], o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Na předžalobní upomínku dle tvrzení žalobce žalovaná nikterak nereagovala. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2 odst. 1 a § 104 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, za užití § [číslo] a násl. a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Postoupení pohledávky má oporu v § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.