8 C 202/2023-15 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO], poskytl žalované dne [datum] částku 1 500 Kč prostřednictvím platby na bankovní účet č. [bankovní účet] s variabilním symbolem [číslo], aniž by byl dán právní důvod, neboť s žalovanou toliko probíhalo jednání o uzavření smlouvy. Žalovaná se tak na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatila, když mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva na základě níž, by právní předchůdce žalobce poskytl shora uvedenou částku. Do dnešního dne žalovaná ničeho nevrátila, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobce na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud za splnění podmínek postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobce má vůči žalované právo na zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím odpovídající bezdůvodnému obohacení, které žalovaná získala na úkor žalobce tím, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované prostřednictvím zaslané platby na účet dne [datum] částku 1 500 Kč, přičemž tak toto plnění poskytl bez platného závazku, neboť o uzavření smlouvy s žalovanou probíhalo toliko jednání, aniž by došlo k dokončení kontraktačního procesu. Žalovaná takto vzniklé bezdůvodné obohacení žalobci doposud nevrátila, ač k tomu byla vyzvána. Aktivní legitimace žalobce je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Po právní stránce vycházel soud z ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaná vzniklé bezdůvodné obohacení dosud žalobci nevydala, čímž se dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku dle § 1968 o. z. a vedle práva na vydání bezdůvodného obohacení žalobci vzniklo též právo požadovat úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (tj. ve výši 8,5 % ročně). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. O lhůtě k plnění bylo soudem rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.