8 C 231/2023-17 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 4 892,85 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]) a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal zřídit a vést bankovní účet pro žalovaného a žalovaný se zavázal hradit za poskytované služby poplatky stanovené dle Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby, který byly spolu s produktovými podmínkami a všeobecnými obchodními podmínkami nedílnou součástí smlouvy. Právní předchůdce žalobce a žalovaný zároveň uzavřeli smlouvu o povoleném debetu ze dne [datum], na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal jej zaplatit spolu s úrokovou sazbou 21,90 % p.a., nicméně své povinnosti nedostál, načež právní předchůdce žalobce zesplatnil celou dlužnou částku. Tím, že žalovaný podstatně porušil smluvní povinnosti, odstoupil právní předchůdce žalobce od smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb. Tím, že nebyl na účtu dostatek finančních prostředků, žalovaný nezaplatil smluvené poplatky ve výši 893 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly pohledávky za žalovaným postoupeny žalobci. Ke dni podání žaloby tak žalovaný nadále dluží na jistině úvěru částku 3 999,85 Kč a na poplatcích 893 Kč, a to včetně příslušenství sestávající ze smluvního úroku z jistiny úvěru ve výši 21,90 % ročně a zákonného úroku z prodlení spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 607,37 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud za splnění podmínek postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 3. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce [právnická osoba] zavázal vést ve prospěch žalovaného běžný účet č. [bankovní účet], přičemž žalovaný se zavázal platit za poskytované bankovní služby poplatky dle Ceníku produktů. Následně mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o povoleném debetu na běžném účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum] s tím, že právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr, tj. umožnil mu čerpat peněžní prostředky ve formě povoleného debetu do výše 5 000 Kč. Výše úrokové sazby byla sjednána na 21,9 % p.a. Žalovaný však v rozporu se smlouvou tento řádně a včas nesplácel, a to ani přes zaslané upomínky. Právní předchůdce žalobce proto využil svého práva, úvěr ke dni [datum] zesplatnil dopisem z téhož dne a od smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb odstoupil dopisem ze dne [datum] s účinností ke dni [datum]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci dne [datum], o čemž byl žalovaný ze strany původního věřitele informován dopisem ze dne [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu. 4. Žalobce má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 4 892,85 Kč s příslušenstvím podle smlouvy o poskytování bankovních služeb a podle smlouvy povoleném debetu na tomto účtu, tj. smlouvy o poskytnutí úvěru, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč, žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas, kdy tak na jistině úvěru dluží částku 3 999,85 Kč a na poplatcích spojených s vedením účtu a poskytováním bankovních služeb 893 Kč. V daném případě soud po právní stránce věc posoudil podle ust. § 127 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, v platném znění, a ust. § [číslo] ve spojení s ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), v platném znění, kdy právní předchůdce žalobce zřídil žalovanému běžný účet a následně poskytl žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč, který žalovaný vyčerpal a zavázal se tyto finanční prostředky řádně splatit, nicméně tak neučinil a úvěr ve zbývající výši 3 999,85 Kč neuhradil. Tím se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.), žalobci vzniklo vedle práva na vrácení jistiny úvěru a smluvního úroku též právo na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Postoupení pohledávky je v souladu s ust. § 1879 o. z., čímž je dána aktivní legitimace žalobce. Jelikož nároky žalobce byly shledány po právu, zavázal soud žalovaného k jejich zaplacení rozsudečným výrokem. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 892,85 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. 6. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.