8 C 290/2022-24 — Okresní soud v Děčíně

Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 1 518 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný dne [datum] v [obec] cestoval trolejbusem provozovaným žalobcem bez platného jízdního dokladu, čímž vzniklo žalobci právo na zaplacení ceny jízdenky s přirážkou ve výši 1 518 Kč. V dané věci byl vydán elektronický platební rozkaz [číslo jednací], proti kterému si žalovaný podal v zákonné lhůtě odpor. Žalovaný se k podané žalobě písemně vyjádřil, když přiznal, že jel bez platného jízdního dokladu a svou obhajobu stavěl na tom, že si jízdní doklad chtěl pořídit v automatu na zastávce, ale ten byl rozbitý. Zároveň žádal o zamítnutí nároku žalobce na náhradu nákladů řízení z důvodu, že se aktuálně nachází ve výkonu trestu odnětí svobody. Svá tvrzení nijak neprokazoval. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání. Z listinných důkazů má soud za prokázáno, že se žalovaný dne [datum] v [obec] na trolejbusové lince [číslo] neprokázal platným jízdním dokladem. Tento skutkový stav soud zjistil ze zápisu o [číslo] ze dne [datum] sepsaného kontrolorem žalobce. Z vyjádření žalovaného vyplývá, že se k jízdě bez platného jízdního dokladu doznal. Žalobce má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 1 518 Kč, neboť žalovaný byl dne [datum] přepravován trolejbusem provozovaným žalobcem a neprokázal se platným jízdním dokladem. Toto právo žalobce vyplývá z ust. § 37 odst. 5, 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů a z ust. § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu a dále ze smluvních přepravních podmínek žalobce. Protože žalovaný dluh nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.) a vedle práva na zaplacení dlužné částky vzniklo žalobci též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.