13 C 117/2024-40 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě na adrese , adresa, , za období od 31. 8. 2022 do 9. 3. 2023, na základě vystavené faktury VS , var. symbol, v návaznosti na opravný daňový doklad VS , var. symbol, ze dne 18. 4. 2023 znějící na částku 5 555,94 Kč s datem splatnosti 9. 5. 2023, když opraveným daňovým dokladem bylo žalované vyfakturováno 10 116,61 Kč a 200 Kč, představující smluvní pokutu a započtením zaplacených záloh 4 760,67 Kč, zbývá k úhradě částka 5 555,94 Kč. Žalobkyně dále s ohledem na skutečnost, že smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na dobu 30 měsíců od 20. 6. 2022, žádá zaplacení smluvní pokuty 16 800 Kč, neboť žalovaná opakovaně neplnila své platební povinnosti, neplatila zálohy za měsíc prosinec 2022, leden 2023 a žalobkyně 9. 3. 2023 ukončila dodávku elektřiny a následovalo odstoupení od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností žalované, když smluvní pokuta představuje částku 16 800 Kč za každý měsíc od 9. 3. 2023 do 20. 12. 2024 po á 800 Kč za 21 měsíců s datem splatnosti 20. 3. 2023 na základě vyúčtování VS , var. symbol, .Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně.Smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 6. 6. 2022 bylo zjištěno, že takto mezi účastníky bylo učiněno stran odběrného místa , adresa, , jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně a z tohoto má soud za prokázáno, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná se zavázala uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a souvisejících služeb. Smlouva byla uzavřena na dobu 30 měsíců od data účinnosti smlouvy, tj. 6. 6. 2022. Strany si ujednaly povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu v částce 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní. Při případ opakovaného porušení platební povinnosti žalované a s tím souvisejícího následného přerušení dodávky a odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně, bylo ujednáno oprávnění žalobkyně naúčtovat smluvní pokutu ve výši 800 Kč zahrnující též případnou náhradu škody vzniklou žalobkyni neodebráním nasmlouvané elektřiny za každý kalendářní měsíc i jeho část, až do konce doby trvání smlouvy.Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek za fakturační období od 31. 8. 2022 do 9. 3. 2023, kdy z faktury (opravné vyúčtování dodání elektřiny) VS , var. symbol, ze dne 18. 4. 2023 vyplývá nedoplatek 5 555,94 Kč s datem splatnosti 9. 5. 2023 a z vyúčtování VS , var. symbol, ze dne 9. 3. 2023 vyplývá doplatit smluvní pokutu 16 800 Kč za každý měsíc od 9. 3. 2023 do 20. 11. 2024 za 21 měsíců po á 800 Kč, tj. 16 800 Kč.Žalovaná z tohoto titulu ničeho neuhradila a vzhledem k tomu, že vystavené faktury nezaplatila, vznikla jí povinnost uhradit též smluvní pokutu 2 x 100 Kč.Oznámením o přerušení dodávky elektřiny, bylo takto vůči žalované učiněno dopisem ze dne 1. 2. 2023, čemuž přecházela upomínka ze dne 20. 1. 2023 a dopisem ze dne 9. 3. 2023 došlo k vyúčtování smluvní pokuty, po čemž dopisem ze dne 17. 7. 2023 následovala předžalobní upomínka.Soud dospěl k následujícím právním závěrům:Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalované smluvní pokutu a zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 347 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 895 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 355,94 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby a ze tří paušálních náhrad výdajů po á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.