13 C 156/2023-63 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhá po žalované zaplacení žalované částky s odůvodněním, že pohledávka vznikla na základě úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne 10. 2. 2022, distančním způsobem, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr do výše 24 700 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím. Úvěr byl žalované vyplacen na účet č. , č. účtu, prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně a žalovaná částka se skládá z nezaplacené jistiny 24 700 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 6 180 Kč, poplatku za službu , Anonymizováno, 165 Kč, poplatek za službu Informační SMS , Anonymizováno, 29 Kč, celkem 31 074 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, na termín soudního jednání se nedostavila, rovněž tak žalobkyně ani právní zástupce, soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř., vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (pr. zást. žalobkyně se na termín soudního jednání omluvil a souhlasil, aby byla věc projednána v jeho nepřítomnosti).3. Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy.4. Z identifikovaných příjmů žalované byl žalobkyní ověřován její čistý měsíční příjem.5. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli vyplývá, že žalobkyní byla vyplacena částka 24 700 Kč na protiúčet č. , č. účtu, , když takto se stalo 10. 2. 2022.6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby z 30. 11. 2022 vyplývá, že žalované byla zaslána výzva s tím, nechť žalobkyni zaplatí dlužnou částku do tří dnů na příslušný bankovní účet.7. Dle podacího lístku , právnická osoba, ., vyplývá, že výzva k úhradě byla žalované zaslána dne 30. 11. 2022.8. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti – žalobkyně bylo zjištěno, že bylo toliko zkoumáno kolik je v domácnosti počet členů, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky, která byla 14 000 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení 1 000 Kč, jako další nezbytné údaje není ničeho uvedeno, ostatní zbytné údaje uvedena částka 500 Kč. Jako výše ověřeného čistého měsíčního příjmu je uvedena částka 34 111 Kč, jako výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem je částka uvedená 23 500 Kč, jako počet nepracujících členů ve společně hospodařící domácnosti není ničeho uvedeno, jako rezerva pro výdaje je uvedeno 500 Kč, jako vypočítané minimální výdaje je uvedeno 8 455 Kč a jako disponibilní příjem je uvedeno 8 500 Kč.9. Ze zprávy , Anonymizováno, , Anonymizováno, a. s., bylo zjištěno, že na účet žalované bylo zasláno dne 10. 2. 2022 od subjektu , právnická osoba, ., č. účtu , č. účtu, částka 24 700 Kč.10. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním bylo zjištěno, že tato byla mezi stranami uzavřena dne 10. 2. 2022 pro částku 24 700 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku splatit do 12. 3. 2022. K splacení úvěru, ani částečně, dle předložených listin nedošlo.11. Na výzvu soudu, nechť žalobkyně doloží, jakým konkrétním způsobem ověřovala u žalované úvěruschopnost, v jakých oblastech a s jakým výsledkem a předložil k tomuto tvrzení důkazy žalobkyně žádným způsobem nereagovala.12. Na základě shora zjištěných a prokázaných skutečností učinil soud následující závěr o skutkovém a právním stavu věci.13. Předloženými listinami má soud za prokázáno, že mezi účastníky byla dne 10. 2. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky v částce 24 700 Kč, které se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit společně s příslušenstvím do , právnická osoba, . 2022.14. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.16. Dle § 1968 o. z., je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní v prodlení.17. Dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí v němž došlo k prodlení zvýšeného o 8procentních bodů.19. Dle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba, poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.20. Dle § 86 zák. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. Dle § 419 o. z., je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem, nebo s ním jinak jedná.22. Dle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smyslu a účel zákona požaduje.23. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.24. Dle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.25. Z předložených listin žalobkyní nazvaných Identifikované příjmy a Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, ., žádným způsobem nevyplývá, zda žalobkyně konkrétním způsobem ověřovala příjem žalované, rovněž skutečnosti uvedené ve výpisu nejsou žádným způsobem žalobkyní verifikovány.26. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuzavírala smlouvu v rámci své podnikatelské činnosti, ale jako spotřebitel, dle § 419 o. z., vztahuje se na danou věc i zákon o spotřebitelském úvěru, shora specifikovaných ujednání týkajících se posouzen úvěruschopnosti spotřebitele. Za tímto účelem soud vyzval žalobkyni, aby doplnila svá skutková tvrzení týkající se toho, jakým konkrétním způsobem ověřovala u žalované úvěruschopnost, v jakých oblastech, s jakým výsledkem a předložil stran tohoto důkazy, když na tuto výzvu žalobkyně žádným způsobem nereagovala a rovněž žalobkyně nemohla být poučena dle § 118a, při jednání stran těchto skutečností, neboť se na termín soudního jednání nedostavila, omluvila se a žádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti.27. Jak již bylo shora konstatováno, žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1, zák. č. 89/2012 Sb. o. z. v platném znění, neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzala-li žalovaná předmět na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit, dle § 2991 odst. 2 o. z., jako bezdůvodné obohacení, v daném případě se jedná o částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud proto uložil žalované zaplacení této částky v obecné lhůtě, dle § 160 odst. 1 o. s. ř., včetně příslušenství zákonného ročního úroku z prodlení v návaznosti na § 1970 o. z., a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění.28. Co do zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná 48,36 %. Tyto náklady sestávají ze zaplacenéh