13 C 219/2023-81 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se svou žalobou domáhá po žalovaném zaplacení dlužné částky s odůvodněním, že smlouvou o zápůjčce č. , hodnota, byla tato uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku dne 4. 8. 2022 a na základě této smlouvy, byla žalovaném vyplacena zápůjčka ve výši 29 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit v 59měsíčních splátkách po á 1 505 Kč a poslední splátce 1 482 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného žalobkyně neuhrazenou část jistiny zápůjčky zesplatnil ke dni 24. 4. 2023. Žalovaný celkem zaplatil 1 505 Kč.Žalovaný, ač řádně předvolán se na termín soudního jednání nedostavil, ani se neomluvil, soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o. s. ř., vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy.Dle vyčíslení pohledávky žalobkyně žádá po žalovaném zaplacení toliko za neuhrazenou jistinu ve výši 28 838 Kč, neuhrazené obchodní úroky 7 337 Kč, neuhrazené administrativní poplatky 3 200 Kč, neuhrazený zákonný úrok z prodlení 1 380,33 Kč a neuhrazené smluvní pokuty ve výši 5 145,45 Kč.Z výzvy k úhradě dlužných splátek a informace o zesplatnění neuhrazené jistiny bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván dopisem ze 7. 3. 2023 k úhradě dluhu vůči žalobkyni.Dopisem ze dne 24. 4. 2023 žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění zápůjčky.Z výpisu z účtu č. , č. účtu, vyplývá, že došlo k výplatě částky půjčky dle smlouvy č. , hodnota, v částce 29 000 Kč.Ze smlouvy č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným vyplývá, že byla mezi účastníky uzavřena smlouva o zápůjčce, jejíž součástí jsou obchodní podmínky pro poskytování spotřebitelského úvěru v celkové částce spotřebitelského úvěru 29 000 Kč a nedílnou součástí smlouvy je splátkový kalendář.K výzvě soudu, jak a v jakém rozsahu byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím předmětného úvěru a jak byly konkrétní informace ověřovány, žalobkyně uvedla, že byla u žalovaného provedena finanční analýza příjmů a výdajů z údajů získaných ve výpise z účtu předloženého žadatelem o úvěr, kdy žalobkyně vyhodnotila příjmy žalobce na částku 23 232 Kč z předložených výpisů z účtu žalovaného, dokladů prokazujících příjem z podnikání žalovaného a formuláře příjmů a výdajů, měsíční výdaje byly vyhodnoceny na částku 9 705 Kč, kdy rozdíl mezi vyhodnocenými příjmy a výdaji činil částku 10 527 Kč a při započtení splátky činil rozdíl 8 878 Kč, kde již byla započítána částka životního minima.Z čestného prohlášení o příjmech a výdajích žalovaného bylo zjištěno, že měsíční příjem žalovaného je 24 000 Kč, dále pravidelné měsíční splátky půjček představují 1 500 Kč, dále průměrné měsíční výdaje, jaké léky, telefonní služby, internet 6 500 Kč, jako druh bydlení bylo uvedeno – vlastní, bez hypotéky a náklady na bydlení částka 1 000 Kč, jako rodinný stav žalovaný uvedl, že je , Anonymizováno, s počtem osob v domácnosti , Anonymizováno, .Ze zprávy , Anonymizováno, bylo zjištěno, že od červnové splátky 2022 náleží žalovanému , Anonymizováno, v částce 20 465 Kč.Na základě shora provedeného dokazování má soud za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce, kdy žalovanému byla vyplacena zápůjčka ve výši 29 000 Kč a žalovaný se zavázal zápůjčku, včetně navýšení zaplatit v měsíčních splátkách, kdy žalobkyni zaplatil pouze částku 1 505 Kč, když takto neučinil ani přes upomínku k zaplacení. Žalobkyně svůj závazek splnila, když zápůjčku žalovanému poskytla na žalovaným uvedený bankovní účet ve sjednané výši. Soud má při absenci protichůdných tvrzení ze strany žalovaného a na základě shora zjištěného skutkového stavu prokázáno, že žalovaný peněžní prostředky od žalobkyně čerpal, finanční prostředky žalobkyni v plné výši neuhradil a za této situace bylo rozhodnuto tak, jak se podává ve výroku I. tohoto rozsudku.Po právní stránce soud vzniklý vztah mezi účastníky posoudil dle ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Právní poměr mezi účastníky se řídí též příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud zjistil, že žalobkyně řádně splnila povinnost vyplývající z § 86 odst. 1, ve vztahu k § 75 zák. o spotřebitelském úvěru, tedy náležitě posoudila schopnost žalovaného splácet a zcela splatit zápůjčku, když na tomto základě byla žalovanému zápůjčka poskytnuta.Úroky z prodlení jsou přiznány na základě § 1970 o. z., v návaznosti na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně, jež byla v řízení zcela úspěšná byla přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 1 883 Kč, čtyř úkonů právní služby po á 3 020 Kč, dle § 6 odst. 1 v návaznosti na § 7, bod 5, vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění advokátního tarifu, a dále 4 režijních paušálu po á 300 Kč, dle § 13 odst. 3, náhrady za zameškaný čas 11 půlhodin po 100 Kč, cestovné , adresa, a zpět 2 x 124 km – 1 974 Kč a 21 % DPH, celkem pak 21 671,34 Kč.Povinnost žalovaného platit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně je výrazem ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.