13 C 77/2024-30 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se svou žalobou domáhá vydání soudního rozhodnutí, dle kterého by žalovaná byla povinna zaplatit žalovanou částku s odůvodněním, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy a je držitelem licence na distribuci elektřiny. Kontrolou ze dne 29. 8. 2023, č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná provádí na adrese , adresa, , Anonymizováno, , neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, dle § 51 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Následkem výše uvedeného jednání žalované vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 16 vyhl. č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněnému přenosu, nebo neoprávněné distribuci elektřiny ve znění pozdějších předpisů, a to v celkové výši 19 699,68 Kč. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 81 dnů. Celková vzniklá škoda zahrnuje i náklady na zjištění neoprávněného odběru. Přestože žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky, fakturou č. , hodnota, ze dne 6. 10. 2023 se splatností dne 27. 10. 2023, žalovaná ničeho žalobkyni nezaplatila.Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud ve věci na základě výzvy postupoval dle § 115a o. s. ř., a o věci rozhodl bez nařízení jednání.Soud ve věci provedl dokazování listinnými důkazy.Z předžalobní upomínky – výzvy k úhradě z 23. 11. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení žalované částky se splatností 27. 10. 2023, když písemnost se žalobkyni vrátila zpět jako nevyzvednutá.Ze smlouvy o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí bylo zjištěno, že takto bylo učiněno mezi žalobkyní a žalovanou stran odběrného místa na adrese , adresa, .Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa bylo zjištěno, že na základě výsledků ukončené kontroly odběrného místa č. , tel. číslo, z 29. 8. 2023 vyplývá, že bylo zjištěno porušené zajištění proti neoprávněné manipulaci, čímž došlo k neoprávněnému odběru, když se jedná o adresu odběrného místa , adresa, , Anonymizováno, , zákazníka , jméno FO, .Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 29. 8. 2023 u , jméno FO, s adresou odběrného místa , adresa, , Anonymizováno, , vyplývá, že dne 29. 8. 2023 v odběrném místě byl zjištěn neoprávněný odběr, kdy v rozvaděči na pozici po demontovaném elektroměru jsou volně třífázově, vodivě spojené přívodní vodiče, s vývodními vodiči pod napětím. Krycí plast jističů s hlavním jističem zapnuté poloze bez firemních plomb. Po tomto zjištění do odběrného místa byla přivolána hlídka policie a za její účasti došlo k zadokumentování elektrických spotřebičů v bytě. Po kontrole došlo k zamezení neoprávněného odběru a zaplombování krytu krabičky , Anonymizováno, a ostatních zaplombovatelných částí.Z oznámení – neoprávněný odběr elektřiny na odběrném místě distribuce č. , tel. číslo, , adresa, z 6. 9. 2023, soud zjistil, že žalované bylo dáno na vědomí, že u této byl na specifikovaném odběrném místě zjištěn neoprávněný odběr elektřiny.Z faktury zákaznické číslo , tel. číslo, ze dne 6. 10. 2023 s datem splatnosti 27. 10. 2023 vyplývá, že žalované bylo vyfakturováno k úhradě 19 699,68 Kč za náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny od 9. 6. 2023 do 29. 8. 2023 na odběrném místě č. , tel. číslo, na adrese , adresa, s tím, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení do 27. 10. 2023.Z upomínky – platby za neoprávněný odběr, se podává, že žalovaná byla vyzvána dopisem ze dne 7. 11. 2023 k zaplacení žalované částky vůči žalobkyni do 14. 11. 2023.Dle ustanovení § 51 odst. 1, písm. a) a c) zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl, odběr bez měřícího zařízení, pokud odběr bez měřícího zařízení nebyl smluvně sjednán. Dle ustanovení odst. 3 § 51 téhož zákona, pak při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu povinna nahradit v penězích vzniklou škodu, přičemž nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Tato právní úprava zakládá dodavateli elektřiny nárok na náhradu škody za neoprávněně odebranou energii, a to vůči tomu, kdo je v rozporu se smluvními podmínkami, či zákonem na úkor dodavatele odebral. Způsob výpočtu škody, která byla neoprávněným odběrem způsobena je pak uveden v § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu, nebo neoprávněné distribuci elektřiny (zmocňovací ustanovení uvedené v § 89a energetického zákona). Na základě této vyhlášky činí výpočet náhrady škody částku 7 759,41 Kč. Další vyčíslená částka 11 940,28 Kč odpovídá nákladům na zjištění neoprávněného odběru a tyto jsou akceptovatelné jako účelně vynaložené a tedy přiřaditelné pod kategorii – další škody, když jejich náhradu shora uvedený § 51, též předpokládá. Vzhledem k tomu, že žalovaná na předmětném odběrném místě odebírala na základě smluvního vztahu elektrickou energii (smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí), lze mít za dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Osobou tohoto škůdce je tak žalovaná, jakožto neoprávněný odběratel, tedy osoba, která neoprávněně odebírala elektrickou energii. Soud proto zavázal žalovanou zaplacení obou výše uvedených částek, tedy celkem částky žalované 19 699,68 Kč, když výše uvedená ustanovení energetického zákona zakládají její odpovědnost za vznik škody, jakož i za její náhradu.Žalovaná byla v minulosti vyzvána k náhradě škody prostřednictvím shora specifikované faktury a jelikož žalovaná na toto výzvu nereagovala, dostala se do prodlení se splněním peněžitého závazku, je tedy v prodlení, dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat, dle § 1970 o. z., zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, kdy tímto nařízením je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a proto soud rozhodl, s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř., za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti, č. 254/2015 Sb., dle které účastníku řízení, jenž nebyl v řízení zastoupen zástupcem, dle § 151 odst. 3 o. s. ř., a nedoložil výši hotových výdajů náleží částka 600 Kč, představujících 300 Kč za každý ze dvou úkonů, dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o. s. ř.