15 C 468/2023-45 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení 26 649 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 14.7.2021 uzavřena smlouva o nájmu bytu, na jejímž základě byl žalovanému přenechán k užívání byt č. , hodnota, o vel. 1 + 1, nacházející se v prvním nadzemním podlaží v budově , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , , adresa, . Nájem byl sjednán na dobu určitou na dobu od 15.7.2021 do 14.10.2021, nájemné činilo 6 200 Kč měsíčně. Nájemní smlouva skončila uplynutím doby, na kterou byla uzavřena. Žalovaný však byt řádně nevyklidil a užíval jej až do 16.3.2022. V lednu, únoru a březnu 2022 přitom za užívání bytu ničeho nezaplatil. Součástí žalované částky je pro změně žaloby i částka 11 049 Kč představující nedoplatek z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za období ledna a února 2022.2. Žalovaný popřel, že by v předmětném období byt užíval. Z bytu se odstěhoval asi po 2 měsících, bydlel poté v přívěsu, který měl umístěn na dvoře svého zaměstnavatele , jméno FO, .3. Soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.4. Ze smlouvy o nájmu bytu , tel. číslo, soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu bytu, jejímž předmětem byl nájem bytu č. , hodnota, o vel. 1 + 1, nacházející se v prvním nadzemním podlaží v budově , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , , adresa, . Nájem byl sjednán na dobu určitou a to od 15.7.2021 do 14.10.2021, automatická obnova nájmu byla dohodou stran vyloučena. Nájemné bylo sjednáno ve výši 6 200 Kč měsíčně.5. Z vyúčtování služeb spojených s nájmem , adresa, soud zjistil, že za období od 31.12.2021 do 1.3.2022 vznikl žalovanému nedoplatek z vyúčtování služeb spojených s bytovou jednotkou ve výši 11 049 Kč.6. Z protokolu o odevzdání bytu zpět pronajímateli soud zjistil, že žalovaný předal žalobci byt se všemi součástmi a vybavením, kdy byly stanoveny stavy měřidel studené vody a elektroměru. Výslovně je uvedeno, že byt je fyzicky předáván a přebírán na místě samém, přičemž protokol je podepisován týž den. Protokol je datován dne 16.3.2022.7. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky a to dopisem ze dne 11.12.2023 a ze dne 23.1.2023.8. Z výslechu svědka , jméno FO, soud zjistil, že se jedná o bývalého zaměstnavatele žalovaného. Svědek potvrdil, že žalovaný původně bydlel ve , adresa, , poté si našel byt v , Anonymizováno, . Byt byl ovšem nevyhovující, proto si poté sehnal přívěs, který měl umístěn v areálu zaměstnavatele. Svědek nebyl schopen přesně určit, kdy se žalovaný z bytu v , Anonymizováno, stěhoval, měl za to, že to bylo ze začátku roku 2022, pamatoval si, že byl čerstvý sníh.9. Soud zamítl návrh žalovaného na výslech svědkyně , jméno FO, , osobě tohoto jména tak, jak byla žalovaným označena, nebylo možné doručit předvolání k jednání.10. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.11. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem bytu č. , hodnota, o vel. 1 + 1, nacházející se v prvním nadzemním podlaží v budově , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , , adresa, . Nájem byl sjednán na dobu určitou a to od 15.7.2021 do 14.10.2021, automatická obnova nájmu byla dohodou stran vyloučena. Žalovaný však užíval byt i po skončení nájmu, k předání došlo až dne 16.3.2022, jak vyplývá z protokolu o odevzdání bytu. Tvrzení žalovaného, že byt opustil již po cca 2 měsících nebyla v řízení prokázána, naopak svědek , jméno FO, svou výpovědí podpořil tvrzení žalobce, když uvedl, že v době, kdy se žalovaný z bytu stěhoval, byl sníh a že to bylo počátkem roku 2022. To odpovídá spíše polovině března než září, jak tvrdil žalovaný. Soud má tedy za prokázáno, že žalovaný užíval byt i po skončení nájmu, a to až do 16.3.2022, kdy došlo k předání bytu.12. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).13. Žalovaný užíval byt bez právního důvodu, na jeho straně proto došlo k bezdůvodnému obohacení ve výši smluveného nájmu 15 600 Kč a dále ve výši nedoplatku z vyúčtování služeb spojených s bytovou jednotkou ve výši 11 049 Kč.14. S ohledem na uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Náklady řízení žalobce tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 333 Kč, mimosmluvní odměna ve výši 9 580 Kč (5 úkonů právní služby, kdy odměna za jeden úkon právní služby činí dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 1 740 Kč, resp. 2 180 Kč po rozšíření žaloby), paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 1 500 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za promeškaný čas ve výši 1 200 Kč (12 půlhodin strávených cestou , adresa, a zpět podle § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhrada cestovních výdajů ve výši 444 Kč za cestu vlakem , adresa, a zpět. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu i náhrada této daně ve výši 21% ze součtu odměny a hotových výdajů. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.16. Výrok III. je odůvodněn § 148 odst. 1 o.s.ř., podle kterého stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Žalovaný byl v řízení neúspěšný, je proto povinen nahradit státu náklady řízení. Výše těchto nákladů bude uvedena v samostatném usnesení, neboť v době rozhodnutí nebylo o všech nákladech rozhodnuto (svědečné).