17 C 53/2024-16 — Okresní soud v Děčíně

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 567 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena dne 2. 11. 2020 pojistná smlouva číslo , hodnota, o odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal platit ročně pojistné ve výši 2 070 Kč splatné vždy k 2. 11. počínaje listopadem 2020. Žalovaný pojistné řádně neplatil, a z toho důvodu pojištění zaniklo dne 10. 2. 2023. Za období od 2. 11. 2022 do 10. 2. 2023 dluží žalovaný na pojistném 567 Kč.Soud ve věci rozhodl dle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání, přičemž dospěl k tomuto skutkovému závěru:Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 567,00 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaný nezaplatil pojistné za období od 2. 11. 2022 do 10. 2. 2023 podle pojistné smlouvy číslo , hodnota, o odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Mezi účastníky byla ve smyslu ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), uzavřena pojistná smlouva, podle níž se žalobkyně zavázala v případě vzniku pojistné události poskytnout žalovanému dohodnuté plnění. Žalovaný se zavázal platit dohodnuté pojistné. Svému závazku žalovaný nedostál, když pojistné nezaplatil, čímž porušil jak smluvní, tak zákonnou povinnost platit pojistné (ustanovení § 2782 OZ). Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni též právo na úrok z prodlení, který požadovala za dobu od 11. 2. 2023 do 11. 12. 2023 kapitalizovaný ve výši 71,00 Kč. Výše zákonného úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, určena ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů (odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489,00 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400,00 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT”), z tarifní hodnoty ve výši 567,00 Kč sestávající z částky 200,00 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100,00 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900,00 Kč ve výši 189,00 Kč.O lhůtách k plnění bylo soudem rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 OSŘ.