20 C 173/2023-35 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 25 806 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že jsou spolu se žalovaným spoluvlastníky nemovitostí, konkrétně pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba , adresa, , č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, stojící na tomto pozemku, dále pozemku parc. č. , hodnota, , zahrada, a pozemku parc. č. , hodnota, , lesní pozemek, vše zapsané na LV č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, , vedené u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „nemovitosti“). Žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech na základě kupní smlouvy ze dne 20. 8. 2022 s právními účinky vkladu ke dni 6. 9. 2022. Žalobkyni přísluší podíl o velikosti ideální ¼ nemovitostí a žalovanému pak ideální 1/48 nemovitostí. Žalovaný však žalobkyni vyloučil z užívání věci, když nemovitosti užívá celé v jejich plném rozsahu, respektive v předmětném rodinném domě bydlí. Žalovaný tak nemovitosti užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Proto žalobkyně požaduje na žalovaném náhradu za to, že neužívá společnou věc v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu ve výši obvyklého nájmu nemovitosti v daném čase a lokalitě. Tato dle žalobkyně odpovídá částce 4 000 Kč měsíčně, tj. za požadované období od 6. 9. 2022 do 20. 3. 2023 celkem 25 806 Kč. Žalovaný byl dopisem ze dne 20. 3. 2023 vyzván k vydání bezdůvodného obohacení, avšak bezúspěšně.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Proto soud za splnění podmínek postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).3. Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalobkyni náleží spoluvlastnický podíl ve výši id. ¼ a žalovanému náleží spoluvlastnický podíl ve výši id. 1/48 na předmětných nemovitostech. Žalobkyně tento podíl nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 20. 8. 2022 s právními účinky vkladu ke dni 6. 9. 2022. Následně z předžalobní výzvy adresované žalovanému vyplývá, že žalovaný byl vyzván dopisem ze dne 20. 3. 2023 k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 25 806 Kč za období od 6. 9. 2022 do 20. 3. 2023 (tj. 6 měsíců a 14 dní) ve lhůtě sedmi dnů od doručené předmětné výzvy žalobkyni, jelikož bydlí a užívá nemovitosti, čímž tak užívá i spoluvlastnický podíl žalobkyně, které vzniká nárok na vydání bezdůvodného obohacení v ceně obvyklého nájemného v dané lokalitě. Tento dopis byl žalovanému odeslán prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb dne 28. 3. 2023. Při absenci protichůdného tvrzení žalovaného má soud rovněž za prokázané, že žalovaný žalobkyni doposud ničeho neuhradil.4. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení a zákona se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky ve výši 25 806 Kč s příslušenstvím, která odpovídá bezdůvodnému obohacení spočívající v užívání nemovitostí bez právního důvodu, respektive v užívání nemovitostí žalovaným nad rámec jeho spoluvlastnického podílu, když tyto užívá jako celek v plném rozsahu, a to za období od 6. 9. 2022 do 20. 3. 2023. Za uvedené období tedy náleží žalobkyni podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. částka odpovídající bezdůvodnému obohacení, které na straně žalovaného vzniklo tím, že užíval předmětné nemovitosti bez právního důvodu nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Při stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení bylo vycházeno z peněžité částky odpovídající vynakládaným částkám obvykle v daném místě a čase na užívání obdobných nemovitostí, zpravidla formou nájmu, tj. nájemné, které se vytváří na trhu s nájmy a je dáno stavem místní a časové nabídky a poptávky (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2015, sp. zn. 32 Cdo 4189/2014). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení, tj. peněžité částky (§ 1968 o. z.), vzniklo žalobkyni vedle práva na zaplacení dlužné částky též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 148,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 291 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 806 Kč sestávající z částky 2 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 320 Kč ve výši 1 537,20 Kč. Náklady řízení jsou splatné k rukám advokáta, který žalobkyni zastupoval (ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.).7. O lhůtě k plnění bylo soudem rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.