20 C 227/2024-20 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 106 774,54 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 9. 3. 2021 byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 110 000 Kč, který bylo možné v průběhu trvání smluvního vztahu měnit. Žalovaný úvěr postupně načerpal až do výše 116 800 Kč. Na poskytnutý úvěr uhradil částku 59 284 Kč, která byla započítána na úrok, poplatky a ve zbývající výši na jistinu. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 27,88 % p. a. a poplatky. Žalovaný však v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácel, proto žalobkyně úvěr ke dni 15. 11. 2023 zesplatnila. Žalobkyně se domáhá částky 106 774,54 Kč s příslušenstvím, která sestává z neuhrazené jistiny ve výši 104 874,54 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud za splnění podmínek postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).3. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla dne 9. 3. 2021 uzavřena smlouva , Anonymizováno, - revolvingový úvěr č. , hodnota, , úvěrový rámec činil 40 000 Kč a úroková sazba byla sjednána ve výši 27,88 %. Žalobkyně zkoumala majetkové a výdělkové poměry žalovaného, což dokládá listina označená jako potvrzení o provedení ověření bonity klienta a posouzení úvěruschopnosti klienta. Žalovaný celkem vyčerpal částku 116 800 Kč, přičemž uhradil pouze částku 59 284 Kč, která byla započítána na úrok, poplatky a poté až na jistinu. Tím, že žalovaný neplatil řádně splátky úvěru podle úvěrové smlouvy, prohlásila žalobkyně dne 15. 11. 2023 zůstatek úvěru ve výši 120 962,47 Kč za splatný a vyzvala žalovaného k jeho úhradě prostřednictvím dopisu ze dne 15. 11. 2023, který byl žalovanému zaslán následujícího dne, tj. 16. 11. 2023. Účastníci si rovněž pro případ nesplácení úvěru sjednali úhradu účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání, dále smluvní pokutu 500 Kč za neuhrazenou splátku a jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění 10 % ze splatné jistiny, úroků a úhrady za pojištění, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky. Dlužná částka uhrazena nebyla, přestože byl žalovaný vyzván k její úhradě prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 5. 12. 2023, zaslané žalovanému následujícího dne, tj. 6. 12. 2023. Tato skutková zjištění soud učinil ze smlouvy , Anonymizováno, - revolvingový úvěr č. , hodnota, ze dne 9. 3. 2021, z výpisu čerpání, splátek a úhrad, z úvěrových podmínek žalobkyně, výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 15. 11. 2023 včetně podacího archu a z předžalobní výzvy k plnění ze dne 5. 12. 2023 včetně podacího archu.4. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 106 774,54 Kč s příslušenstvím, odpovídající neuhrazené jistině co do částky 104 874,54 Kč, nákladům na vymáhání co do částky 900 Kč a smluvním pokutám co do částky 1 000 Kč. V dané věci byla podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a podle ust. § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr. Žalovaný se zavázal úvěr splatit včetně sjednaného úrokového navýšení a poplatků spolu s účelně vynaloženými náklady spojenými s upomínáním v případě jeho prodlení. Žalovaný se však dostal do prodlení se splácením dohodnutých splátek úvěru, přičemž v úvěrové smlouvě bylo dohodnuto, že v případě prodlení žalovaného se splácením úvěru má žalobkyně právo prohlásit zůstatek úvěru splatný jednorázově. Ani poté žalovaný dluh neuhradil. Dále si účastníci sjednali smluvní pokutu pro případ prodlení žalovaného se splácením splátek úvěru dle ust. § 2048 o. z. Protože žalovaný dluh neuhradil, dostal se do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.) a vedle práva na zaplacení dlužných částek vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle ust. § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 24 890,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 272 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 106 774,54 Kč sestávající z částky 5 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 040 Kč ve výši 3 578,40 Kč. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.6. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jiný postup nebyly shledány důvody.