20 C 426/2023-20 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně (společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , která se v důsledku fúze sloučila se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČO , IČO, ) uzavřel se žalovaným dne 21. 12. 2021 smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě které poskytl žalovanému částku 8 000 Kč, a to na bankovní účet. Žalovaný se zavázal zapůjčenou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 736,80 Kč spolu se smluvním úrokem. To vše se žalovaný zavázal vrátit do 20. 1. 2022. Žalovaný však své povinnosti nedostál a poskytnuté finanční prostředky nesplatil řádně a včas. Dne 16. 3. 2023 postoupil právní předchůdce žalobkyně předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností k 17. 3. 2023. Pro případ prodlení žalovaného s vrácením úvěru byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky. Za dobu trvání smlouvy žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně tak požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč, dále smluvní pokutu za prodlení s vrácením úvěru ve výši 4 000 Kč a rovněž i náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky v částce 699 Kč (3 x 217 Kč za osobní návštěvu a 1 x 48 Kč za odchozí dopis).2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”).3. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, ze dne 21. 12. 2021 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr nejpozději dne 20. 1. 2022 v částce 16 999,81 Kč. Právní předchůdce žalobkyně poskytl finanční prostředky na bankovní účet, a to dne 21. 12. 2021, což dokládá potvrzení o provedení úhrady. Součástí smlouvy o úvěru je ujednání, že v případě prodlení žalovaného s vrácením úvěru bude právním předchůdcem žalobkyně účtována smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níž bude žalovaný v prodlení. Ke splatnosti úvěru došlo dne 20. 1. 2022. Žalovaný na jistině doposud ničeho neuhradil.4. Dne 16. 3. 2023 uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které se žalobkyně stala věřitelem pohledávek vůči žalovanému. Uvedené pohledávky pak jsou předmětem přílohy k citované smlouvě. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 17. 4. 2023, kterým žalobkyně, jakožto nabyvatel pohledávky za žalovaným, tohoto vyzvala k úhradě dlužné částky ve stanovené lhůtě, přičemž žalovaný byl rovněž upozorněn na to, že v opačném případě mohou vzniknout náklady na mimosoudní vymáhání pohledávky, spočívající v nákladech vynaložených na jeho zkontaktování, které pak bude žalobkyně požadovat po žalovaném k úhradě. Rovněž byl seznámen s výší těchto konkrétních úkonů. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky se pak podává, že žalobkyně realizovala tři cesty na kontaktní adresu žalovaného, za které je oprávněna požadovat celkem 651 Kč (3 x 217 Kč) a rovněž mu zaslala jeden dopis (1 x 48 Kč).5. Na základě výzvy ze dne 4. 5. 2023 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž mu k tomu byla poskytnuta lhůta a zároveň byl upozorněn na to, že pokud k úhradě nedojde, bude tato pohledávka uplatněna u soudu.6. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím spolu s částkou 699 Kč, a to podle smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, ze dne 21. 12. 2021 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně (společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, ) a žalovaným. Uvedená částka sestává z jistiny ve výši 8 000 Kč, smluvní pokuty v částce 4 000 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 699 Kč. V daném případě byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena dne 21. 12. 2021 smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal tyto prostředky uhradit do 20. 1. 2022, a to včetně sjednaných poplatků, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil, když právnímu předchůdci žalobkyně ničeho nezaplatil. Právní předchůdce žalobkyně v souladu s ust. § 1879 o. z. postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace. Žalovaný tím, že nezaplatil dlužnou částku v dohodnutou dobu, se dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.). Žalobkyni tak vedle práva na zaplacení dlužné částky z úvěru s ujednaným úrokem vzniklo též právo požadovat zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rovněž právo požadovat podle ust. § 2048 a násl. o. z. sjednanou smluvní pokutu za dobu od 21. 1. 2022 do 16. 9. 2022 v celkové výši 4 000 Kč. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.8. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.9. Lhůta k plnění byla stanovena jako obvyklá třídenní podle ust. § 160 odst. 1, část před středníkem, o. s. ř.