20 C 434/2023-17 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 17 009,24 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) uzavřel se žalovaným dne 3. 2. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které poskytl žalovanému částku 10 000 Kč, kterou si žalovaný převzal ke dni podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal zapůjčenou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 10 477 Kč. Celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit částku 20 477 Kč, a to formou 52 pravidelných týdenních splátek po 394 Kč do 2. 2. 2022. Úroková sazba byla sjednána ve výši 28,02 % ročně. Žalovaný však poskytnutou zápůjčku nesplácel řádně a včas. Dne 14. 12. 2022 postoupil právní předchůdce žalobkyně předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností k 16. 12. 2022. Žalobkyně tak požaduje výše uvedenou částku včetně příslušenství, která sestává z dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 9 009,24 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 961,40 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 221 Kč, úroků ve výši 28,02 % ročně z dlužné jistiny od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 15. 12. 2022 do zaplacení.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu zůstal nečinný. Soud za splnění podmínek postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) a žalovaným dne 3. 2. 2021, má soud za prokázané, že tato společnost poskytla žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem včetně sjednaného pojistného v celkové výši 10 477 Kč. Splácení půjčky bylo sjednáno formou 52 týdenních splátek po 394 Kč. Žalovaný převzal poskytnuté peněžní prostředky v hotovosti při uzavření smlouvy, což stvrdil svým podpisem. Nedílnou součástí smlouvy jsou Smluvní podmínky smlouvy. Ze zákaznické karty pak bylo zjištěno, že se právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru zabýval příjmy a výdaji žalovaného.5. Dne 14. 12. 2022 uzavřela společnost , právnická osoba, , se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které se žalobkyně stala věřitelem pohledávek vůči žalovanému. Uvedené pohledávky pak jsou předmětem přílohy k citované smlouvě. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022, zaslaným dne 13. 1. 2023.6. Na základě výzvy ze dne 1. 6. 2023, zaslané téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přičemž mu k tomu byla poskytnuta lhůta a zároveň byl upozorněn na to, že pokud k úhradě nedojde, respektive pokud případně ve stanovené lhůtě písemně neuzná závazek a nepožádá o splátky, bude tato pohledávka uplatněna u soudu.7. Žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 17 009,24 Kč s příslušenstvím, a to podle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne 3. 2. 2021 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) a žalovaným. Uvedená částka sestává z jistiny 8 000 Kč a poplatku ve výši 9 009,24 Kč. V daném případě byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o úvěru. Právní předchůdce žalobkyně svým smluvním povinnostem dostál, když žalovanému poskytl finanční prostředky, avšak žalovaný své smluvní povinnosti porušil tím, že úvěr nesplácel. Právní předchůdce žalobkyně v souladu s ust. § 1879 o. z. postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace. Žalovaný tím, že nezaplatil dlužnou částku v dohodnutou dobu, se dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.). Žalobkyni tak vedle práva na zaplacení dlužné částky dle citované smlouvy spolu s ujednaným úrokem vzniklo též právo požadovat zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 009,24 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.9. Povinnost žalovaného zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.10. Lhůta k plnění byla stanovena jako obvyklá třídenní podle ust. § 160 odst. 1, část před středníkem, o. s. ř.