20 C 58/2024-17 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 13 230,71 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ) a žalovanou došlo dne 17. 5. 2013 k uzavření smlouvy o půjčce, na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit formou 52 týdenních splátek spolu s poplatkem ve výši 6 120 Kč. Žalovaná však uhradila toliko splátku 930 Kč a dále v rámci vedeného insolvenčního řízení pak částku 1 959,29 Kč. Tyto částky byly započteny na požadovaný poplatek. Následně žalovaná ničeho neuhradila, přičemž pohledávka se stala splatnou ke dni 16. 5. 2014. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud za splnění podmínek postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).3. Soud má za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 17. 5. 2013 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované půjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vyčerpanou půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 120 Kč, a to formou 52 týdenních splátek po 310 Kč. Tato skutková zjištění soud učinil z výše citované smlouvy ze dne 17. 5. 2013. Následně právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2015. O této skutečnosti byla žalovaná obeznámena dopisem ze dne 18. 5. 2015. Uvedená skutková zjištění soud učinil ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2015 a z dopisu o oznámení postoupení pohledávky ze dne 18. 5. 2015. Soud má při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalované za prokázané, že žalovaná řádně a včas nesplácela poskytnutou půjčku, respektive toliko uhradila částku 930 Kč a 1 959,29 Kč. Žalovaná zbývající výši neuhradila ani přes předžalobní výzvu ze dne 31. 8. 2023, která jí byla zaslána téhož dne, což prokazuje podací arch.4. Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky 13 230,71 Kč s příslušenstvím odpovídající nezaplacenému dluhu ze smlouvy o půjčce ze dne 17. 5. 2013, konkrétně co do částky 10 000 Kč neuhrazené jistině a co do částky 3 230,71 Kč poplatku. V daném případě byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena podle ust. § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o půjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované půjčku. Právní předchůdkyně žalobkyně své smluvní povinnosti dostála, když půjčku žalované poskytla, avšak žalovaná svou smluvní povinnost porušila tím, že půjčku nesplácela. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě postoupení pohledávky právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, na žalobkyni (§ 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Žalovaná tím, že nezaplatila žalobkyni dlužnou částku v dohodnutou dobu, respektive uhradila toliko částku 930 Kč a poté částku 1 959,29 Kč, se dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 517 odst. 1 obč. zák.). Žalobkyni tak vedle práva na zaplacení dlužné částky z půjčky vzniklo též právo požadovat zákonný úrok z prodlení (§ 517 odst. 2 obč. zák.) ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 230,71 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Povinnost žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.6. O lhůtě k plnění bylo soudem rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.