20 C 99/2023-17 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 87 304,18 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne 11. 10. 2022, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) žalované poskytla částku 60 000 Kč, která jí byla téhož dne, tj. 11. 10. 2022 zaslána na bankovní účet. Žalovaná se zavázala zapůjčenou částku vrátit spolu se sjednaným úrokem, a to formou 30 pravidelných měsíčních splátek po 4 647 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 30 % ročně. Žalovaná si rovněž sjednala pojištění schopnosti úvěr splácet, přičemž za tuto službu se zavázala platit 569 Kč měsíčně. Žalovaná však poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas, proto žalobkyně zesplatnila celý úvěr ke dni 20. 2. 2023 a vyzvala žalovanou k jeho úhradě, avšak bezúspěšně. Dne 29. 6. 2023 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně předmětnou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni 29. 8. 2023. Žalobkyně tak požaduje částku 87 304,18 Kč včetně příslušenství, která sestává z dlužné jistiny ve výši 59 155,60 Kč, dlužného úroku za poskytnutý úvěr ve výši 9 417,81 Kč, dlužného poplatku za pojištění ve výši 1 138 Kč, dlužné smluvní pokuty ve výši 17 592,77 Kč.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a po celou dobu zůstala nečinná. Soud za splnění podmínek postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) a žalovanou dne 11. 10. 2022, má soud za prokázané, že tato společnost poskytla žalované finanční prostředky ve výši 60 000 Kč, což ostatně dokládá i doklad o vyplacení úvěru na bankovní účet z téhož dne, a žalovaná se jej zavázala vrátit původní věřitelce spolu s úrokem, a to včetně sjednaného pojištění ve výši 569 Kč měsíčně. Splácení úvěru bylo sjednáno formou 30 měsíčních splátek po 4 647 Kč. V článku 6. části B) smlouvy si strany rovněž sjednaly, že v případě, kdy se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou jakékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, je povinna právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou takovou splátku. Dále si strany v citovaném článku ujednaly, že v případě, kdy se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde k zesplatnění úvěru. Pro případ, že by ze strany žalované nedošlo po zesplatnění úvěru k zaplacení dlužné částky, tj. dosud nezaplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Ze smlouvy pak bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zabývala prověřením úvěruschopnosti žalované. Nedílnou součástí smlouvy je i Příloha č. 1, v rámci které si smluvní strany sjednaly pojištění schopnosti splácet úvěr.5. Z oznámení ze dne 20. 2. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovanou o zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy k tomuto dni, poněvadž porušila smluvní povinnosti, a současně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. Při absenci protichůdného tvrzení žalované vzal soud současně za prokázané, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila toliko částku 4 647 Kč.6. Dne 29. 6. 2023 uzavřela společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které se žalobkyně stala věřitelem pohledávek vůči žalované, a to plynoucích z výše uvedené smlouvy. O tomto bylo smluvními stranami učiněno společné prohlášení o postoupení pohledávek ze dne 31. 8. 2023, jehož nedílnou součástí byla příloha č. 1 z téhož dne, kde je uveden seznam postoupených pohledávek včetně pohledávky za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20. 9. 2023, který jí byl zaslán téhož dne.7. Na základě výzvy k plnění ze dne 3. 11. 2023, zaslané dne 6. 11. 2023, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných částek, přičemž jí k tomu byla poskytnuta lhůta a zároveň byla upozorněna na to, že pokud k úhradě nedojde, respektive pokud případně ve stanovené lhůtě písemně neuzná závazek a nepožádá o splátky, bude tato pohledávka uplatněna u soudu.8. Žalobkyně má vůči žalované právo na zaplacení částky 87 304,18 Kč s příslušenstvím, a to podle smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 11. 10. 2022. Uvedená částka sestává z jistiny ve výši 59 155,60 Kč, dlužného úroku za poskytnutý úvěr přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 9 417,81 Kč, dlužného poplatku ze pojištění 1 138 Kč a dlužné smluvní pokuty ve výši 17 592,77 Kč. V daném případě byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoník (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně svým smluvním povinnostem dostála, když žalované poskytla peněžní prostředky, avšak žalovaná své smluvní povinnosti porušila tím, že tyto peněžní prostředky řádně nevrátila a nezaplatila úroky včetně sjednaného pojištění (§ 2758 a násl. o. z.). Právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s ust. § 1879 o. z. postoupila pohledávky za žalovanou na žalobkyni, čímž je dána její aktivní legitimace. Žalovaná tím, že nezaplatila žalobkyni dlužné částky v dohodnutou dobu, se dostala do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.). Žalobkyni tak vedle práva na zaplacení dlužné částky z úvěru spolu s ujednanými úroky a smluvní pokutou (§ 2048 o. z.) vzniklo též právo požadovat zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 352,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 493 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 87 304,18 Kč sestávající z částky 4 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 760 Kč ve výši 3 099,60 Kč.10. Povinnost žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.11. Lhůta k plnění byla stanovena jako obvyklá třídenní podle ust. § 160 odst. 1, část před středníkem, o. s. ř.