21 C 189/2023-42 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, , IČ , IČO, dne , datum, uzavřela se žalovanou úvěrovou smlouvu č. , tel. číslo, , na základě které poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala úvěr splácet v 52 týdenních splátkách po , částka, spolu se sjednaným příslušenstvím, a to do , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . Žalovaná uhradila dosud pouze částku , částka, , kdy poslední příslušná splátka byla uhrazena dne , datum, . Žalovaná úvěr nesplácela, proto předchůdkyně žalobkyně úvěr dne , datum, zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla uvedená pohledávka postoupena žalobkyni., právnická osoba, výzvě soudu pak žalobkyně doplnila tvrzení stran zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet. Žalovaná byla dotázána na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaných od žalované. Žalovaná uvedla, že má pravidelný měsíční příjem z mateřské dovolené ve výši , částka, měsíčně a další čisté příjmy domácnosti jsou , částka, . Právní předchůdce žalobkyně rovněž ověřila z insolvenčního rejstříku, zda není vůči žalované vedeno insolvenční řízení. Nebyl zde žádný důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se žalovaná bez předchozí omluvy nedostavila. Proto bylo v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř“), jednáno v její nepřítomnosti.4. Ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná požádala právní předchůdkyni žalobkyně společnost , právnická osoba, o spotřebitelský úvěr - zápůjčku ve výši , částka, a uvedla podstatné údaje ke své osobě, tj. že je svobodná, má dvě vyživovací povinnosti, žije v nájemním bytě a její dosažené vzdělání je základní. Rovněž uvedla příjmy, které sestávaly z rodičovského příspěvku ve výši , částka, měsíčně a ostatních příjmů žadatelky ve výši , částka, a výdajů, které žalovaná vyčíslila na celkovou částku , částka, měsíčně. Z karty se dále podává, že žalovaná má úvěr z kreditní karty, zápůjčku u jiné společnosti nemá. Uvedené skutečnosti byly ověřeny z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory z , Anonymizováno, , Anonymizováno, .5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala uhradit jistinu a poplatek ve výši , částka, , jenž představuje dlužný úrok ve výši , částka, s úrokovou výší 28,02 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy, částku ve výši , částka, za zpracování zápůjčky a částku za služvu komfortního splácení ve výši , částka, . Ze smlouvy se rovněž podává, že zákazník potvrzuje, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty. Nedílnou součástí smlouvy byly i obchodní podmínky, respektive smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dále má soud za prokázané, při absenci protichůdného tvrzení ze strany žalované, že žalovaná zaplatila toliko částku , částka, . Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaná byla mimo jiné obeznámena s tím, že pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla postoupena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní na základě smlouvy ze dne , datum, . Dále byla upozorněna na to, že pokud dlužnou částku ve stanovené lhůtě nezaplatí, tato bude uplatněna soudní cestou.6. Na základě zjištění učiněných při provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, a to po předchozí žádosti žalované a žalobkyní provedeném posouzení, zda je žalovaná schopna úvěr řádně splácet, tj. jaké má příjmy a výdaje, o čemž mimo jiné učinil žalovaný prohlášení. Na základě předmětné smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který si v hotovosti převzala v den při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit žalobkyni prostřednictvím 52 pravidelných týdenních splátek s tím, že žalobkyni uhradí celkovou částku , částka, . Úroková sazba činila 28,02 %. Žalovaná však svým smluvním povinnostem nedostála, když žalobkyni řádně neuhradila předepsané splátky dle stanoveného splátkového kalendáře. Stejně tak se platební morálka žalované nezměnila ani po zaslané předžalobní výzvě.7. Po právní stránce soud posoudil právní vztah vzniklý mezi žalobkyní a žalovanou podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přičemž se zároveň tento právní poměr mezi účastníky řízení řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „z. s. ú.“). Soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 z. s. ú., jelikož dle názoru soudu žalobkyně nesplnila povinnost stanovenou v ust. § 86 odst. 1 ve spojení s § 75 z. s. ú., tedy že by náležitě, dostatečně a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně sic v žalobě konstatovala, že z její strany došlo k prověření schopnosti žalovaného úvěr řádně splácet, a to zejména z dokladů a informací získaných od žalovaného a z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku, což ostatně doložila toliko shora uvedeným listinným důkazem označeným jako zákaznická karta. Nicméně s ohledem na zjištěné skutečnosti má soud za to, že žalobkyně si při posuzování schopnosti žalovaného úvěru splácet nepočínala v souladu se zákonnými požadavky, zejména pak se zásadou odborné péče. Ohledně poměrů žalované, jejích příjmů a výdajů žalované v rozhodné době (tj. době před poskytnutím úvěru) bylo zjištěno, že žalovaná byla svobodná, měla děti, bydlela v nájemním byte a pobírala dávky státní sociální podpory – rodičovský příspěvek ve výši , částka, měsíčně. Příjem domácnosti byl uveden částkou , částka, , tento však kromě rozhodnutí o přiznání dávek státní sociální podpory ve výši , částka, nebyl nikterak doložen. Výdaje žalované byly v hodnotícím formuláři uvedeny částkou , částka, měsíčně, aniž by byly jakkoli konkretizovány. Rovněž bylo konstatováno, že žalovaná nemá žádnou další zápůjčku u jiné společnosti. Žalobkyně ve formuláři zaškrtla, že uvedené skutečnosti byly ověřeny z rozhodnutí o přiznání dávky. V tomto ohledu lze proto konstatovat, že se jedná o zcela neadekvátní prověření poměrů žalované ze strany žalobkyně, když vycházela toliko z příjmů a výdajů za pouhý jeden měsíc. Žalobkyně si od žalované nevyžádala žádné komplexnější doklady, které by tyto částky osvědčovaly, zejména pak jeho výdaje, které jsou pro vyhodnocování úvěruschopnosti primární (k tomu viz srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně se spokojila pouze s jednostranným a ničím nedoloženým prohlášením žalované, že její měsíční výdaje činí toliko , částka, . Stejně tak žalobkyně neučinila šetření v centrální evidenci exekucí ve vztahu k žalované, z čehož by plynula případná nesolventnost žalované, která se následně potvrdila tím, že žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila toliko částku , částka, .8. Soud tedy v tomto ohledu má za to, že žalobkyně v posuzovaném případě nepostupovala s odbornou péčí. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však i obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.). Obezřetnost a důslednost žalobkyně při daném posuzování pak byla namístě i vzhledem k nereálným (smyšleným) údajům uvedeným ze strany žalované, byť současně (na obecném formuláři) prohlásila, že jsou pravdivé a úplné. Jen těžko lze uvěřit tvrzení, že žalovaná s přihlédnutím ke skutečnosti, že je na rodičovské dovolené s dítětem, má 2 vyživovací povinnosti, má toliko obvyklé měsíční výdaje ve výši , částka, , tj. výdaje spojené s bydlením, stravou, ošacením, úhradou provozních nákladů a poplatků nejen svých, ale i svých nezletilých dětí. Uvedené zjevně neodpovídá reálným nákladům dospělé osoby a dvou nezletilých dětí. Navíc žalovaná nedoložila, že by disponovala dalším příjmem, ku příkladu z pracovního poměru, což rovněž svědčí o jejích možnostech a schopnostech dostát svým finančním závazkům. Žal