22 C 115/2024-23 — Okresní soud v Děčíně

1. Předmětem řízení je žalobní nárok na , částka, s přísl. jakožto žalovaným neuhrazeného nájemného ve výši , částka, za období od 1. 7. – , datum, a dále neuhrazeného vyúčtování služeb spojených s nájmem bytu za rok 2022 ve výši , částka, , a to z titulu nájmu bytu, vzniklého na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi stranami smlouvou ze dne , datum, stran bytu č. , hodnota, v 3. podlaží domu č. p. , Anonymizováno, , adresa, .2. Z listiny - Nájemní smlouva ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, byla mezi žalobcem, jakožto pronajímatelem, a žalovaným, jakožto nájemcem, uzavřena Nájemní smlouva, podle které přenechal pronajímatel nájemci do užívání byt č. , hodnota, o velikosti 1 pokoje, kuchyně a příslušenství, který se nachází v 3. podlaží domu č. p. , Anonymizováno, , adresa, . Nájem byl sjednán na dobu určitou od , datum, do , datum, . Žalovaný se podpisem nájemní smlouvy zavázal žalobci platit za nájem bytu měsíční nájemné ve výši , částka, a dále zálohy za služby spojené s užíváním bytu, to vše splatné měsíčně do 30. dne každého měsíce. Výše nájemného, výše pronájmu inventáře a výše záloh za služby spojené s užíváním bytu byla stanovena výpočtovým listem a pasportem bytu, které jsou přílohou nájemní smlouvy. Žalovaný se žalobci zavázal platit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši dle výpočtového listu a zavázal se také uhradit pronajímateli případný nedoplatek za služby, v případě, že skutečné náklady za ceny služeb převýší předepsané zálohy. Žalovaný tyto své povinnosti dle tvrzení žalobkyně řádně neplnil, pravidelný měsíční předpis nezaplatil ani jednou. Žalovaný byt opustil dne , datum, ., právnická osoba, listiny - Pasport objektu ze dne , datum, a ze dne , datum, soud neučinil pro předmět sporu žádné relevantní zjištění.4. Z listiny - Výpočtový list ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce se zavázal žalovanému poskytovat služby – formou záloh na elektřinu á , částka, , teplo á , částka, , teplou vodu á , částka, , úklid á , částka, , vodu studenou („, právnická osoba, “) á , částka, , elektřinu společných prostor á , částka, („spol.el.“) a „ostatní služby“ á , částka, .5. Z listiny - Přehled vyměřených předpisů za rok 2022 soud neučinil pro předmět sporu žádné relevantní zjištění6. Z listiny - Vyúčtování služeb za období 2022/1 - 2022/12 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému služby spojené s nájmem bytu za rok 2022.7. Z listiny - Vývoj plateb nečleněný ze dne , datum, soud zjistil, že tehdy žalovaný dlužil žalobci z titulu nájemního vztahu částku , částka, , neboť ničeho nehradil. Pouze byla v jeho prospěch provedena platba dne , datum, v částce , částka, z příspěvku na bydlení a dne , datum, v částce , částka, z téhož titulu.8. Z listiny - Doporučená upomínka na celkový nedoplatek s podacím lístkem ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení žalovaných částek , částka, do 15 dní od doručení a tato výzva byla žalovanému doručena. Nikterak na ni však dle tvrzení žalobce nereagoval.9. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění („o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.10. Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.11. Podle § 2247 o. z. (1) Strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; […] (3) Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. (4) Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.12. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, v platném znění, poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů za služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.13. Soudní praxe se již v minulosti ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce s ním byl seznámen (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , uveřejněné pod č. 4/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Krajského soudu v , adresa, z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod č. 15/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)14. Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí vyložil, že účinnost adresných jednostranných hmotněprávních úkonů v režimu občanského zákoníku předpokládá, že projev vůle dojde, resp. je doručen adresátovi, tj. že se dostane do sféry jeho dispozice (§ 45 odst. 1 obč. zák.). Slovní spojení „dostane do sféry jeho dispozice“ nelze vykládat ve smyslu procesněprávních předpisů. Je jím třeba rozumět konkrétní možnost (nepřítomné) osoby seznámit se s jí adresovaným právním úkonem. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního úkonu adresátem, ale i ty případy, kdy doručením dopisu či telegramu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního úkonu objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního úkonu, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , na nějž odkazuje dovolatelka). Kritérium objektivní možnosti seznámit se s obsahem adresovaného hmotněprávního úkonu se přitom uplatní i při doručování písemností právnickým osobám (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).15. Soud uzavřel, že žalobce neprokázal, že vyúčtování služeb spojených s nájmem bytu za rok 2022 doručil žalovanému do sféry jeho dispozice. Jednání dne , datum, se nezúčastnil a zmeškal tak pro sebe možnost být v tomto směru poučen k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání této skutečnosti a o negativních následcích, kdyby tak neučinil. Protože tak není prokázáno doručení vyúčtování služeb žalovanému, soud žalobu v části, jíž se žalobce domáhá zaplacení nedoplatku z rozúčtování záloh na služby spojených s nájmem bytu za rok 2022 z něj plynoucího, zamítl (výrok II), aniž se dále zabýval tím, zda takové rozúčtování vůbec splňuje podmínky řádného vyúčtování služeb (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, ).16. Soud v každém případě ale učinil závěr, že mezi stranami byla dne , datum, platně uzavřena nájemní smlouva, podle které přenechal žalobce žalovanému do užívání byt č. , hodnota, o velikosti 1 pokoje, kuchyně a příslušenství, který se nachází v 3. podlaží domu č. p. , Anonymizováno, , adresa, . Nájem byl sjednán na dobu určitou od , datum, do , datum, . Žalovaný se podpisem nájemní smlouvy zavázal žalobci platit za nájem bytu měsíční nájemné ve výši , částka, , to vše podle § 2201 o. z. za užití § 2246 odst. 1 o. z. Žalovaný však žádné nájemné za období od 1. 7. – , datum, neuhradil, než celkem , částka, . Žalobci tak vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení dlužného nájemného , částka, . Každá měsíční platba nájemného byla přitom splatná do 30. dne v měsíci. Dne , datum, se tak již žalovaný nacházel v prodlení se zaplacením celé žalované částky podle § 1970 o. z. Tím žalobci také vzniklo za užití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku od uvedeného dne (neboť až od tohoto data jej žalobce požadoval).17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný co do 66 %, nárok na 32 % nákladů řízení. Žádné mu však nevznikly.