22 C 35/2024-15 — Okresní soud v Děčíně

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení 810 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného , Anonymizováno, poplatku, který byla žalovaná z pozice poplatnice , Anonymizováno, poplatku žalobkyni povinna platit podle zvláštního zákona v období , Anonymizováno, /, Anonymizováno, až , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalobkyně dále po žalované požaduje 77 Kč jako náklady na uplatnění pohledávky.Soud zjistil, že žalovaná se nepřihlásila u , právnická osoba, do evidence jakožto poplatnice , Anonymizováno, poplatku. Nicméně dodavatel zajišťující dodávku elektřiny sdělil žalobkyni, že se žalovanou uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny. Žalobkyně následně písemně vyzvala žalovanou, aby oznámila písemným čestným prohlášením, že poplatnicí , Anonymizováno, poplatku není do 30 dní od doručení výzvy. Žalovaná však na výzvu nikterak nereagovala. Žalovaná přitom poplatek včas a řádně neuhradila za období , Anonymizováno, /, Anonymizováno, až , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , celkem v částce 810 Kč. Žalobkyně žalovanou ke splnění této povinnosti ještě písemně vyzvala, žalovaná však ani poté ničeho neuhradila.Po právní stránce soud věc posoudil podle §§ 2 odst. 2, 3 odst. 2 a odst. 4, 5, 6, 7 odst. 2, 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v rozhodném znění, § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, za užití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Žaloba je co do základu nároku a úroku z prodlení po právu, a proto jí soud v této části vyhověl. Žalobu však částečně zamítl pro 77 Kč Kč jako náklady na uplatnění pohledávky. Takový nárok žalobkyni podle § 10 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích nesvědčí. Podle tohoto ustanovení, jež je podle názoru soudu lex specialis k § 513 o. z., pod rubrikou „vymáhání dlužných poplatků a přirážky k poplatkům“ zmocňuje žalobkyni se společně s dluhem na televizním poplatku domáhat při jeho vymáhání právě toliko úroku z prodlení, nikoliv však již (účelně) vynaložených nákladů na jejich uplatnění.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 495,84 Kč, přičemž tato částka představuje 82,64 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91,32 % a úspěchu žalované v rozsahu 8,68 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Pokud jde o zastoupení advokátem, ve smyslu nálezu Ústavního soudu ČR vydaného pod sp. zn. I. ÚS 3768/14 nelze náklady na zastoupení advokátem v této věci považovat za účelně vynaložené ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Z nálezu plyne, že pokud agendu televizních poplatků , Anonymizováno, , Anonymizováno, sama spravuje a tuto agendu následně předává advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně (výjimka je samozřejmě možná) očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Vzhledem k procesnímu vývoji tohoto řízení, během něhož žalovaná absencí obrany proti nároku žalobkyně nezavdala žalobkyni důvod k obstarání svého zastoupení advokátem ve shora uvedeném smyslu, soud náhradu za náklady na zastoupení žalobkyně advokátem nepřiznal.