25 C 199/2024-14 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 28 783,49 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě mezi ní a žalovanou uzavřených smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a o sdružených službách dodávky plynu – obou uzavřených dne , datum, dodávala žalované elektřinu a plyn do odběrného místa na adrese , adresa, . Žalovaná žalobkyni nezaplatila cenu dodaného plynu za období od , datum, do , datum, ve výši 19 346,13 Kč, která jí byla řádně vyúčtována fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , splatnou dne , datum, a cenu dodané elektřiny za období od , datum, do , datum, ve výši 8 717,36 Kč, která jí byla řádně vyúčtována fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, , splatnou dne , datum, . Dále žalovaná nezaplatila vyúčtovaný poplatek za 3 upomínky ve výši 240 Kč za každou.2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, -, Anonymizováno, souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. , RČ, a smlouva o sdružených službách dodávky plynu č. , RČ, , kterými se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a plyn do odběrného místa , adresa, . Žalovaná se zavázala platit zálohově cenu dodaného plynu a elektřiny. Tato zjištění soud učinil z výše citované smlouvy. Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalované nedoplatek za dodávky plynu do odběrného místa za období od , datum, do , datum, ve výši 19 346,13 Kč a nedoplatek za dodávky elektřiny do odběrného za období od , datum, do , datum, ve výši 8 717,36 Kč. Shora uvedená zjištění soud učinil z faktur č. , hodnota, a č. , hodnota, . Vzhledem k prodlení žalované s úhradou záloh a vystavených faktur, jí byly zaslány celkem , hodnota, upomínky za něž žalobkyně vyúčtovala žalované poplatek v celkové částce 720 Kč, což soud zjistil z upomínek samých a vystavených faktur č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, .5. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Podle ustanovení § 72 zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žalovaná žalobkyni nezaplatila cenu dodané elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, za období od , datum, do , datum, ve výši 19 346,13 Kč a cenu dodaného plynu období od , datum, do , datum, ve výši 8 717,36 Kč, to vše dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, a smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne , datum, . Mezi žalobkyní a žalovanou tedy vznikl závazkový právní vztah podle § 50, resp. § 72 energetického zákona, ze kterého vzniklo žalobkyni (jako věřiteli) právo na zaplacení ceny dodané elektřiny a plynu a žalované (jako dlužníkovi) vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny a plynu. Protože žalovaná tak neučinila, dostala se do prodlení se splněním peněžitého závazku (§ 1968 o. z.) a vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu a plyn vzniklo žalobkyni též právo požadovat úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 604 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 152 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 783,49 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.