32 C 172/2024-16 — Okresní soud v Děčíně

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 66 170,61 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v odběrném místě na adrese , adresa, . Žalobkyně dále požadovala přiznání práva na zaplacení poplatku ve výši 240 Kč.2. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), když účastníci s tímto postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny číslo , tel. číslo, ze dne 17. 10. 2022 uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným má soud za zjištěné, že žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému elektřinu v odběrném místě , adresa, a žalovaný se zavázal za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy.4. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne 18. 4. 2023 soud zjistil, že žalovaný v období od 4. 11. 2022 do 14. 4. 2023 odebral elektřinu v hodnotě 50 410,61 Kč s tím, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě uvedené částky se splatností dne 2. 5. 2023.5. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne 19. 6. 2023 soud zjistil, že žalovaný v období od 15. 4. 2023 do 12. 6. 2023 odebral elektřinu v hodnotě 15 520 Kč s tím, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě uvedené částky se splatností dne 3. 7. 2023.6. Dopis ze dne 24. 5. 2023 dokládá, že žalovaný byl upozorněn, že je vůči jeho osobě evidována pohledávka a byl upomínán, aby dlužnou částku uhradil a současně, že žalobkyně vyúčtovala za zaslanou upomínku poplatek ve výši 240 Kč.7. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny dle § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění, která má charakter kupní smlouvy dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), přičemž žalobkyně má právo na úhradu kupní ceny za dodanou elektřinu. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné částky za spotřebovanou elektřinu. Soud žalobkyni dále přiznal právo na zaplacení ujednaného poplatku v částce 240 Kč za každou písemnou upomínku.8. Jelikož žalovaný neuhradil dlužnou částku žalobkyni řádně a včas, vzniklo žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení v souladu s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 458,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 648 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 66 170,61 Kč sestávající z částky 3 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 240 Kč ve výši 2 570,40 Kč.